Friedrich Frisius Knihy

Publikace představuje vědeckou edici deníkových záznamů, které si mezi zářím 1944 a květnem 1945, tedy v době, kdy Dunkerque obléhali Čechoslováci, vedl právě jejich úhlavní protivník, sám velitel Pevnosti Dunkerque, viceadmirál Friedrich Frisius (1895-1970). Tento fanatický nacista vedl a organizoval německou obranu pevnosti před několika údery československých tankistů a organizoval vlastní protiútoky. Kázeň a poslušnost svých vojáků si neváhal vynucovat drakonickými tresty včetně veřejných poprav. Sám “prohlásil, že zemře v Dunkerque,” jak vypověděli zajatí němečtí vojáci. “Kdyby mělo dojít k dobytí, uchýlí se se svojí družinou nejvěrnějších na poslední molo a tam se i s molem vyhodí do povětří.” Nakonec to byl však právě on, kdo nakonec 9. května 1945 musel se značnou nelibostí bezpodmínečně kapitulovat do rukou velitele Čs. samostatné obrněné brigády, brigádního generála Aloise Lišky. O tom, s jakým protivníkem měli českoslovenští obléhatelé co do činění, jaká byla jeho mentalita, jaké byly jeho záměry, vojenská opatření, jak hodnotil celkovou vojenskopolitickou situaci, jak smýšlel o svých i “nepřátelských” vojácích, i jak reagoval a hodnotil jednotlivé akce obou stran, hovoří právě publikace.

Avec la traduction française du journal personnel du vice-amiral Friedrich Frisius qui, après avoir été chef de l'administration du port de Boulogne-sur-Mer, fut commandant naval puis maritime du Pas-de-Calais et devint ensuite, de septembre 1944 à mai 1945, le trop célèbre commandant de la "forteresse" de Dunkerque, c'est une pièce maîtresse de la "bibliothèque du martyre de Dunkerque" qui est proposée au lecteur. Que ce journal constitue un document exceptionnel ne tient pas seulement au fait qu'il rassemble des notes personnelles prises au jour le jour par un officier supérieur doué d'un sens remarquable de l'organisation, perfectionniste à l'excès, mégalomane et mystique à ses heures. Ce document permet de revisiter un épisode de l'histoire contemporaine de Dunkerque qui, à bien des égards, peut apparaître surréaliste, tant cette "poche" gérée d'une main de fer par cet irréductible et ultime "seigneur"de Dunkerque, servit les intérêts de tous les belligérants. Cette publication dont les auteurs s'attachent à décrypter la personnalité complexe de ce vice-amiral jusqu'au-boutiste et ses activités tant à Boulogne-sur-Mer qu'à Dunkerque, apporte un nouveau regard sur ce "front oublié"demeuré une étape incontournable sur les "Chemins de la Mémoire" des conflits contemporains.