Kavurová Hana Knihy

Hra se Smrtí se nikdy nevyplácí… Ale co dělat, když už je situace zoufalá? Reginald vlastní malou usedlost, na které hospodaří se svou rodinou. Jednoho večera se však začnou dít podivné věci. Samotu v noci obchází podivná bytost, která škrábe na dveře a ťuká na okenní skla. Její stopy ve sněhu vedou odnikud a končí neznámo kde. Situace začne být vážná, když za sebou tvor začne nechávat krvavou spoušť ve chlévech a stájích… Ba co víc – zdá se, že se nastěhoval přímo do domu a začal ohrožovat i jeho obyvatele. Všude, kde se objevil, zanechal děs, strach a také pichlavou větvičku malenčí. Co se děje? Co vlastně chce? To ví pouze Reginald. Kdysi slíbil ledově krásné dívce život jedné ze svých dcer za narození mužského potomka. Syna dostal, svůj dluh však nesplatil. Přichází si teď smrt pro svou odměnu? V tom případě je jasné, že s jedním životem se teď už nespokojí.

Co když se rozhodnete pro život až ve chvíli, kdy ho ztrácíte? Babet je obyčejná holka. Má ráda svou práci, nerozumí si s matkou a láska se jí vyhýbá. Má ale větší problém – zoufale ji nebaví být naživu a najít ideální způsob sebevraždy není vůbec snadné. I tak dělá všechno pro to, aby se svým životem skoncovala. Tedy až do chvíle, než kartami zamíchají Jakub a zjevení jménem Styx. Najde Babet někde mezi smutně nádherným babím létem a propastí, odkud není návratu to, po čem celý život tak neúnavně pátrá?

Syrově upřímná exkurze do ponurého světa tvrdých drog. Toxický squat od mladé autorky Hany Kavurové oslovuje širokou škálu čtenářů napříč generacemi. Kniha se výpovědní silou i autenticitou příběhu dvou sester v područí omamných látek může směle řadit po bok klasických bestsellerů tohoto žánru, jakými jsou třeba My děti ze stanice ZOO či Memento. "Snažím se vrátit do normálního života a chovat se jakoby nic. Mluvím s lidma a přemýšlím, jak se k nim zase dostat o krok blíž. Ale moc se mi nedaří... Nechápu je. Ignoruju jejich problémy, se kterými se mi svěřujou. A občas si říkám, o čem to vůbec melou. Copak vědí něco o životě?! A potom si vzpomenu, co a jak jsem řešila já. Fety fetem. Fetem fety... Jinak snad vůbec nic. Den co den. Roky... "

Svůj druhý román (v nakladatelství XYZ již vydala knihu Toxický squat o osudech mladé narkomanky) zasadila autorka do prostředí psychiatrické léčebny. Drsná témata si pro svá díla nevolí náhodou - v budoucnu se chce zabývat situací ohrožených dětí a obecně lidmi na okraji společnosti.