Johannes Jörgensen Knihy
6. listopad 1866 – 29. květen 1956
Johannes Jørgensen byl klíčovou postavou katolického literárního obrození na počátku 20. století. Tento dánský autor se proslavil zejména svým vlivným životopisem svatého Františka, který se stal druhým nejvýznamnějším po díle Paula Sabatiera. Jeho spisy se často zaměřují na náboženské postavy a duchovní témata, přičemž jeho próza vykazuje hluboký vhled do hagiografie a historie. Jørgensenova dlouholetá životní etapa v Assisi a častá nominace na Nobelovu cenu za literaturu podtrhují jeho význam v evropském literárním světě.
DOSLOV Když bratr Jakub z Fallerony se kdysi tázal bratra Massea, proč ve svém plesání nemění noty, odpověděl vesele, že když v jedné věci nacházíme všechno dobro, netřeba noty měniti. Fioretti, kap. XXXII.
There are few lives of the saints in the vast collection of such literature which are as remarkable as this biography of St. Francis of Assisi. Written in a readable and lively style, its scholarship is unquestioned and it is accepted as the most notable contribution to Franciscan literature in modern times.
Das Pilgerbuch
Aus dem franziskanischen Italien
Zážitky pútnika
- 192 stránek
- 7 hodin čtení
Johannes Jörgensen píše svoju knihu v „ja-forme“. Je cudzinec, Dán, ktorý sám o sebe hovorí, že je „nehodný“. Putuje. Je to púť z miesta na miesto, od človeku k človeku, aby našiel sv. Františka a jeho ducha. Začína Rietskym údolím, stretáva sa s Talianmi, s nejakým manželským párom, ktorí boli v Ríme a on pri nich cítil, že sú preniknutí dobrotou. Potom sa stretáva s jedným kňazom, ktorý sa s ním dá reči a vysvitne, že pochádza z miest, ktoré chce autor navštíviť, z Greccia. Spomínajú meno Paula Sabatiera, ktorý svojou knihou o svätom Františkovi vytvoril novú epochu. „Smelo možno tvrdiť, že znovu prebudil záujem celého kultúrneho sveta o svätého Františka, najprv Životom sv. Františka a potom svojimi výbornými vydaniami viacerých františkánskych prameňov, ako aj tým, že podnietil mnohých mladších francúzskych, anglických a nemeckých vedcov, aby študovali františkánske hnutie. V júni 1902 bola na jeho popud založená Medzinárodná spoločnosť pre františkánske štúdiá.“
