Marie L. Neudorflová Knihy

Předkládaný svazek přináší texty T. G. Masaryka z let 1907—1910, až už články, rozhovory, polemiky, brožury, tištěné projevy, recenze, společná prohlášení, či přednášky z tohoto období. Masarykova publikační činnost té doby byla zásadně ovlivněna jeho dvojí politickou kandidaturou a několika aférami, do kterých více či méně aktivně zasahoval. Jde především o tzv. Wahrmundovu aféru z roku 1908. Masaryk se v ní ujal intelektuální obhajoby suspendovaného profesora církevního práva. Mezinárodního ohlasu pak dosáhlo jeho angažmá v tzv. záhřebském a Friedjungově procesu. Na jednu stranu získal v očích světové veřejnosti punc nesmlouvavého obhájce a zastánce pravdy, na straně druhé jej jeho postoje v očích státního establishmentu diskreditovaly do budoucna. A jak se později ukázalo, některé příkopy již byly natolik hluboké, že je nebylo možno zahladit.

Autoritativní režimy zosobňují neproduktivní hospodářský systém, neboť ekonomiku podřizují dohledu, čímž potlačují lidskou činorodost. K prosperitě může vést pouze demokratický kapitalismus, který princip svobodného trhu spojuje s mezilidskou solidaritou. Novak je jedním z nejvýznamějších představitelů politicky vlivné myšlenkové linie, usilující o propojení křesťanské morálky s atributy kapitalistického společenského uspořádání. Dotisk v roce 2002.

Osmdesát let od inaugurace Edvarda Beneše prezidentem první Československé republiky, které uplynuly v prosinci 2015, je výročím, které si zasluhuje i dnešní reflexi. Celoživotním tématem Edvarda Beneše bylo úsilí o prosazení, obhájení a zajištění naší nezávislosti, suverenity a svobody. Jeho zásluhy na obnově československé státnosti jsou nepopiratelné. Velkého demokrata Edvarda Beneše bychom měli pozorně studovat i dnes. Do sborníku přispěli Robert Kvaček, Jan Kuklík, Jaroslav Hroch, Jiří Weigl, Pavel Carbol, Václav Klaus, Jindřich Dejmek, Věra Olivová, Josef Zumr, Drahomír Jančík a Marie Neudorflová. V příloze najde čtenář úryvky z děl Edvarda Beneše. Editoři jsou Marek Loužek a Jana Čechurová.

Sborník přináší kromě přednášek zabývajících se přímo osobností Ch. G. Masarykové i příspěvky, které hodnotí českou společnost konce 19. a 1. pol. 20. století, vztah známých osobností k rodině Masarykových, řešení ženské otázky, otázky rovnoprávnosti muže a ženy v manželství, uplatnění žen ve veřejném životě a v této souvisloti názory a postoje Ch.Masarykové ke všem těmto problémům. Několik příspěvků také rozebírá poměrně málo známé střety a spory o některé otázky - na př. vztah k osobě B. Smetany (Ch. Masaryková, O. Hostinský, Z. Hostinská, Z. Nejedlý), nebo vztah Ch. Masarykové, Alice Masarykové a Františky Plamínkové k ženskému hnutí. - Příspěvky jsou ve většině případů konkrétní, jasně formulované a pečlivě opatřené soupisem pramenů. - Doplněno biobliografií prací o Charlottě Masarykové.