Václav Patejdl Knihy

Jeden z nejlepších románů Julese Vernea se odehrává v 60. letech 19. století v době fiktivního tatarského povstání proti carské vládě. Během povstání dojde k přerušení telegrafického spojení mezi evropskou částí Ruska a jeho asijskými guberniemi. Michail Strogov je kurýr, kterého car vyslal do Irkutska, aby tamního velkoknížete, carova bratra, varoval před zradou Ivana Ogareva, který chce Irkutsk vydat Tatarům a velkoknížete zavraždit. Během své cesty se Strogov setkává a dále všemi možnými způsoby dopravy cestuje s dívkou Naďou, která se snaží dostat do Irkutska za svým otcem, který tam žije ve vyhnanství. Cestou jsou však zajati Tatary a na příkaz emíra je Strogov rozžhaveným mečem oslepen. Nakonec však ze zajetí unikne a po strastiplné cestě dorazí do Irkutska. Stihne to ale včas, nebo se Ogarevovi již podařilo dokonat svoji zradu? A nebyl by to ani Verne, aby do knihy nepropašoval zajímavý fyzikální úkaz, který přispěje k rozuzlení děje.

Příběh z dob prvých křesťanů Děj románu se odehrává na počátku našeho letopočtu v Palestině a v Římě, za římské nadvlády nad zeměmi Blízkého a Středního Východu. Hrdina děje, syn jeruzalémského knížete, je dán do otroctví. Když zachrání život římskému velmožovi a stane se jeho chráněncem, osnuje pomstu proti nepříteli své rodiny. V Palestině se setká s Kristem, jehož zprvu považuje za budoucího osvoboditele židovského lidu a stává se stoupencem jeho učení. Ben Hur je epickým, ale i dobrodružným a napínavým příběhem. Dílem, které nepostrádá stále aktuální myšlenku lidské snášenlivosti a porozumění. Příběh se dočkal tří filmových zpracování, a to v roce 1907, 1925 a 1959.

Děj knihy se odehrává v šedesátých letech 19. století, kdy „země kožešin“, tj. Kanada byla místem několika vzájemně soupeřících loveckých společností, které se snažily posunovat své revíry stále více na sever, kde ještě bylo hodně vzácné zvěře. Tak je i je poručík Hobson pověřen založením nové lovecké stanice na severním pobřeží Severní Ameriky až za polárním kruhem. Podnikne proto s hrstkou vojáků a lovců cestu od Velkého Otročího jezera k Velkému Medvědímu jezeru a odtud až na pobřeží na 70. stupeň severní šířky. Zde na cípu jednoho poloostrova založí loveckou stanici, netuší ovšem, že na ledovci zaneseném vrstvou hlíny. Sopečným otřesem se ledovec utrhne a odpluje i s osazenstvem na volné moře, kde se začne zvolna rozpouštět. Hnán mořským proudem propluje Beringovým průlivem mezi Ruskem a Aljaškou. V posledním okamžiku před katastrofou přistane zbylá kra s lidmi na jednom z aleutských ostrovů. Napínavý příběh je, jak je to u Verna zvykem, doplněn celou řadou zeměpisných a přírodopisných zajímavostí z polárních končin.

nebo též Číňanovy trampoty v Číně. Kniha vypráví příběh mladého velice bohatého Číňana jménem Kin-Fo, který je velice znuděný životem. Když se dozví, že jeho významné invenstice ve Spojených státech zkrachovaly a že mu hrozí bankrot, rozhodne se spáchat sebevraždu. Odmítá se však sám zabít, protože chce zažít před smrtí alespoň jednou ve svém životě nějaké vzrušení. Uzavře proto životní pojistku na dvě stě tisíc dolarů a domluví se se svým přítelem, starým filozofem Wangem, aby jej zavraždil před vypršením pojistného období. Náhle však obdrží zprávu, že informace o krachu americké banky, ve které měl uložené své finanční prostředky, byla pouze marketingový trik, a že ve skutečnosti je ještě bohatší než předtím. Okamžitě se chce spojit s Wangem a zrušit jejich dohodu, ten však již zmizel. Kin-Fo musí cestovat po celé Číně (doprovázen svým loajálním ale poněkud neschopným sluhou a dvěma muži tělesné stráže z pojišťovny), aby Wanga našel a zrušil jejich dohodu. Po celé řadě dobrodružství, kdy mu mnohokrát hrozila smrt ze strany Wangem najatých vrahů, je nakonec Kin-Fo zajmut a se zavázanýma očima dopraven ke svému překvapení do vlastního domu, kde již na něho čekají jeho přátelé včetně Wanga. Nyní se dozví, že vše bylo Wangem zinscenováno, aby obdržel lekci o tom, jak je život cenný a krásný.