Lucie Bankovská Motlová Knihy

V porovnání s vývojem kognitivní neurovědy byla v uplynulém půlstoletí afektivní neurověda dlouho popelkou. V posledních přibližně 10-15 letech se situace zásadně změnila. V publikaci Citový mozek se snažíme popsat kapitoly vývoje soudobé afektivní neurovědy, které považujeme za klíčové. Pokusili jsme se zachytit vývoj terminologie, neurobiologii homeostatických emocí, bolesti, vegetativních a základních emocí i neurobiologii vztahu mezi emocemi a kognitivními funkcemi. Kniha je určena teoretikům i klinickým pracovníkům, lékařům a psychologům, některé kapitoly jsou přístupné i širší vzdělané veřejnosti. Její součástí je proto kromě neurobiologických kapitol i popis klinického obrazu a terapie závislostí na psychoaktivních látkách, úzkostných a afektivních poruch včetně sebevražedného chování. (Z předmluvy)

V přepracovaném a aktualizovaném vydání mimořádně úspěšné monografie se naši přední odborníci na prevenci, léčbu i výzkum psychotických onemocnění zaměřují na teoretické i praktické informace o příčinách, průběhu, prevenci, léčbě a rehabilitaci schizofrenních onemocnění. Kapitola o diagnostice schizofrenie je rozšířena o nově platná diagnostická kritéria duševních nemocí podle Americké psychiatrické asociace, DSM-5. Autoři věnují speciální pozornost psychosociálním intervencím a moderním rehabilitačním programům a zařadili rovněž kapitoly o psychoterapii a komunikačních strategiích, které mohou příznivě ovlivnit výsledný stav. Nově se zabývají tím, o čem chtějí pacienti a jejich blízcí komunikovat i základy komunikace pro zdravotníky, klinickým koučováním a nechybí ani motivační rozhovor. Somatická onemocnění významně zkracují pacientům se schizofrenií život - autoři se proto zaměřili na příčiny tohoto jevu i na terapeutické možnosti a nově i na to, jak lidé se schizofrenií stonají a umírají. Publikaci doplňuje adresář zdravotnických, rehabilitačních a psychosociálních služeb, praktická schémata, tabulky a obrazová dokumentace.

Schizofrenie patří mezi nejčastější a nejzávažnější psychotická onemocnění. Je jednou z nejčastějších příčin přiznání plného invalidního důchodu a vykazuje jednu z nejdelších hospitalizací. Nezřídka postihuje lidi v mladém věku na prahu života - nejen že zásadním způsobem ovlivňuje jejich schopnost studovat a pracovat, ale zasahuje do života celé rodiny. Přestože zůstává onemocněním s relativně nepříznivým výsledným stavem, cílem léčby na prahu 21. století se stává úzdrava, tedy možnost vést normální plnohodnotný život, i když v mezích určitých faktických omezení, a ne již jen pouhé odstraňování symptomů. V aktualizovaném vydání mimořádně úspěšné monografie se naši přední odborníci na prevenci, léčbu i výzkum psychotických onemocnění zaměřují na teoretické i praktické informace o příčinách, průběhu, prevenci, léčbě a rehabilitaci schizofrenních onemocnění. Speciální pozornost věnují psychosociálním intervencím a moderním rehabilitačním programům, které příznivě ovlivňují prognózu nemocných. Publikaci doplňuje adresář zdravotnických, rehabilitačních a psychosociálních služeb, praktická schémata, tabulky a obrazová dokumentace.

Obsahem publikace jsou současné teoretické i praktické poznatky o neurobiologii, klinických projevech a léčení schizofrenie, určené odborné i motivované laické čtenářské veřejnosti. Neurobiologická část pojednává o rizikových faktorech a změnách funkčních systémů mozku při schizofrenii v molekulárně genetické, buněčné, převážně tedy mediátorové i behaviorální úrovni. Klinická část se zabývá symptomatologií, diagnostickými klasifikačními systémy, diagnostickými stupnicemi, diferenciální diagnózou, průběhem, léčením a prevencí. Kapitola o terapii schizofrenie pojednává mimo jiné také o rodinné psychoedukaci.

Schizofrenie patří k chronickým multifaktoriálním onemocněním s vysokou frekvencí relapsů. Vzájemná spolupráce lékaře, pacienta a rodiny prokazatelně zlepšuje prognózu a vede k redukci relapsů. Pacient a jeho rodina se však mohou stát spolupracujícími partnery v léčbě pouze tehdy, budou-li mít o nemoci a její léčbě dostatek informací, které jim zajistí rodinná psychoedukace. Psychoedukace je finančně nenáročná intervence s doloženou účinností v prevenci relapsu, která redukuje hospitalizace a vede ke zlepšení funkčních schopností pacienta. Přesto se v běžné terénní klinické praxi prakticky neprovádí. Publikace má dvě části. První obsahuje teoretické i praktické informace o psychoedukaci u onemocnění schizofrenního okruhu. Mapuje okolnosti vzniku, vývoj a klinický přínos rodinných psychoedukačních programů a představuje výsledky studií a průzkumů mezi odbornou veřejností a příjemci psychiatrické péče v ČR. Druhou, praktickou část tvoří detailní manuál jak psychoedukaci provádět v klinické praxi. Knížka je určena především odborníkům, kteří se věnují duševně nemocným, ale možná zaujme i odborníky jiných oblastí medicíny a péče o zdraví, kteří při své práci používají edukační postupy.

Autorský kolektiv: Malá Michaela, Možný Petr, Bankovská Motlová Lucie, Mičolová Dana. Přestože duševní nemoci pomalu přestávají být tabuizovány, stále přetrvává řada předsudků jak o těchto onemocněních, tak o lidech, kteří s nimi mají zkušenost. Zatímco pacienti se žaludečními vředy nebo po operaci srdce o svém zdravotním stavu bez zábran hovoří, lidé s psychózou tak činí spíš výjimečně – bojí se odsudků, zaškatulkování, posměchu, vyřazení ze společnosti. Rozhovory s těmi, kteří vyšli z ulity a dokázali o své nemoci, jejím průběhu a životě s ní otevřeně mluvit, jsou krokem k destigmatizaci osob s duševním onemocněním. Může nás překvapit, že jde o lidi ze všech společenských skupin, s nejrůznějším nadáním, často se specifickými zájmy; možná nás překvapí i to, že zakládají rodiny a žijí naplněné a pestré životy, které se nijak neliší od těch našich – dokud do nich nezasáhne ataka choroby. Ta se však dá zvládnout s pomocí dobrého lékaře, medikace a psychoterapie, jak vyplývá ze všech osmi příběhů. Kéž je tato kniha zrcadlem těm, kteří nevědí, a motivací k léčbě, nadějí a inspirací těm, kteří vědí.