Ivan Adamovič Pořadí knih

Publikace Zelený imperativ (1983) designéra, pedagoga a teoretika designu Victora J. Papaneka je druhým autorovým textem, který vychází v Edici Katedra. V knize Design pro skutečný svět Papanek definoval své pojetí společensky odpovědné designérské praxe a nekompromisně se vymezil vůči převládajícímu přístupu k designu, úzce svázanému s komerční korporátní realitou a konzumním způsobem života. Zelený imperativ klade větší důraz na ekologii, šetrný design, recyklaci a opakované užívání designovaných objektů. Klimatická změna a zodpovědné pojetí designérské praxe jsou jedněmi ze současných společenských priorit, a Papanekův jasný, mnohdy instruktivní text je jedním ze stavebních kamenů kritického myšlení o formách a poslání práce designérů. Překlad z angličtiny Ivan Adamovič.

To nejlepší z české sci-fi povídky od poloviny 80. let do žhavé současnosti v jedné knize. Legendární povídky Ondřeje Neffa a Jaroslava Veise, které založily současnou podobu žánru. Vzestup kyberpunku v Čechách ve znamení Jiřího W. Procházky a záznam o jeho skonu z pera Jiřího Pavlovského. U nás dosud nepublikovaná exilová povídka Nikolaje Terleckého. Kulhánkovská vypalovačka od Štěpána Kopřivy a nelítostná military sci-fi populárního Miroslava Žambocha. Sci-fi intervence klasiků současné prózy Jiřího Kratochvila a Jáchyma Topola. Zbrusu nová, dosud nepublikovaná povídka Vilmy Kadlečkové z fascinujícího světa Argenitu... a mnohem víc.

Kronika české science fiction: Od Vladimíra Babuly k Alexandru Kramerovi Antologie, která navazuje na úspěšný svazek Vládcové vesmíru (Kronika české science fiction od Svatopluka Čecha po Jana Weisse) z roku 2010, komplexně mapuje českou sci-fi povídku od poválečného období až do konce 70. let. Počátkem 60. let byla sci-fi vnímána jako legitimní součást literatury hlavního proudu ale koncem desetiletá vznikají povídkové sbírky, v nichž převládá zábavná složka tohoto žánru. V antologii nechybí ani vítězné povídky z unikátní mezinárodní soutěže o nejlepší sci-fi povídku z roku 1962.

Kronika české science fiction: Od Svatopluka Čecha po Jana Weisse. Editor – Adamovič, kniha je sestavená antologie. Svět za 10 000 let obydlený inteligentními zvířaty, poslední milenecký pár vystavený v zoo, lov na blechu vypěstovanou do obřích rozměrů, cesta časem do budoucnosti ovládané komunisty, nejničivější válka, v níž se vraždí myšlenkou… to jsou některá z témat povídek tvořících prehistorii české sci-fi. Jedinečná antologie Vládcové vesmíru přináší ty nejlepší české povídky žánru science fiction od konce 19. století do konce 2. světové války.

Kniha se v jedenácti tematických a obrazových kapitolách vrací k představám o budoucnosti, která se nikdy nenaplnila. Přibližuje víru v vědecko-technický rozvoj, dogmata sociálních utopií a popularitu vědecko-fantastického žánru v socialistickém Československu. Bohatě ilustrovaná publikace nabízí statě o historii vědecko-fantastického žánru v různých oblastech, jako je knižní kultura, výtvarné umění, film, komiks a společenská teorie. Kniha rozšiřuje témata výstavy do samostatného díla. OBSAH zahrnuje: 1. Historii utopické budoucnosti a úvod do cestování časem. 2. Přechod od vědecké fantastiky k sci-fi a její vliv na kulturu socialistického Československa. 3. Signály z vesmíru v české populární kultuře. 4. Ilustrace vědecko-fantastické literatury a futuristické publicistiky. 5. Kosmický socrealismus v zahraniční ilustraci. 6. Fantastické a vědecko-fantastické náměty v poválečné tvorbě Zdeňka Buriana. 7. Sci-fi ilustrátor Teodor Rotrekl a jeho výzvy. 8. Hledání budoucnosti v československém vědecko-fantastickém filmu. 9. Vývoj od časopiseckého žánru k komiksovému albu. 10. Výtvarníci mezi utopií, dystopií a nostalgií. 11. Utopické myšlení socialistické science fiction.

18 Osmnáct českých autorů se sešlo v nové antologii „povídek s hvězdičkou“. Každý z nich chápe sex a erotiku jinak, takže se setkáme s prazvláštní vikomtovou milenkou, budeme čelit býčímu útoku, případně se s jiným autorem ocitneme na konci cesty či dokonce v salónu v ulici des Moulins… Z téhle jízdy se vám zatočí hlava!

Lidé si odjakživa vyprávěli hrůzostrašné příběhy, strach a hrůza člověka vždy svůdným způsobem přitahovaly. Tyto emoce se odrážely spolu s plameny ohňů v očích pravěkých lovců se stejným účinkem, s jakým rozšiřují zorničky moderního člověka filmové horory na plátnech kin. Hrůza je naším neodbytným stínem. Z krajiny stínů pocházejí i příběhy v této knize. Je to nebezpečná, nejistá krajina, v níž strach určuje světové strany a plíživý děs naznačuje směr putování. Hlas krve vás zve na cestu… Sestavil Ivan Adamovič.

Kniha podrobně shrnuje českou literaturu inspirovanou fantazijními motivy a vědou. Rozsah materiálu prostudovaného Ivanem Adamovičem je fascinující. Slovník uvádí spisovatele počínaje romantiky 19. století a konče autory ovlivněnými „kyberpunkem“. Neomezuje se pouze na známá jména, ale najdete v něm i jinde nedostupné informace o knihách na pomezí populární literatury a braku. Hesla uvádějí kromě životopisných údajů autorů, přehledu a obsahu literárních děl i podrobnou bibliografii. Čtenáře rovněž zaujme úvodní studie Ondřeje Neffa, která se kromě jiného dotýká polarizace mezi přírodovědci a humanitními vzdělanci.

U nás první a dodnes snad jediná encyklopedie o hororových filmech má své klady i zápory. Autor v úvodu omezuje pojem hororu na filmy s prvky fantastiky, což znamená, že slavné tituly jako Psycho nebo Halloween zde nenaleznete. Některé filmy, jako Elvira, Mistress of the Dark, jsou označeny jako méně kvalitní, a chybí i evropské filmy jako Paura nella citta dei morti viventi. Rozdělení filmů do skupin A a B přináší zajímavosti, ale část B postrádá hloubku. Například shrnutí knihy The Encyclopedia of Science Fiction Movies je tak stručné, že neinformuje o obsahu filmů. Autoři preferují sci-fi, což je patrné z výběru filmů. Encyklopedie je užitečná pro začátečníky, ale její úspěch už není tak silný jako při vydání. Doporučuji ji hlavně fanouškům amerických fantastických filmů. Kniha se dělí na pět částí A-E, přičemž část A obsahuje podrobná hesla o třech stovkách filmů, část B stručné údaje o dalších téměř 700 filmech, část C se věnuje fantastickému žánru na televizní obrazovce, část D přináší žebříčky a statistiky, a část E obsahuje rejstříky. Autoři se inspirovali dřívějšími knihami, což není špatné, ale jejich žebříčky oblíbených filmů postrádají význam. Například film The Thing (1982) je hodnocen jako jeden z nejlepších, přesto mu autoři dávají pouze tři body z pěti. Tato encyklopedie tak může být zavádějící pro nováčky.