Milan Ferko Knihy

Obraz dramatických událostí r. 1947, února i následujících měsíců r. 1948 na Slovensku je vylíčen na osudech lidí různých společenských vrstev.

Devítiletý chlapec najde kolečko a chce ho použít jako volant se svému autíčku. Jenže kolečko se zatoulá a je třeba ho najít - třeba až v daleké Africe, kam se zrovna chystá okroužkovaný čáp. Kolem kol se točí vlastně celý děj knihy, mírně posunuté na pacifistickou úroveň a servírující dětem rozdělení světa ve druhé polovině 20. století, možná i proto se v současné době stává nepohodlnou.

Román líčí příběh venkovských chlapců, kteří prožívají svá klukovská léta v složité situaci SNP a kromě řady problémů svého dospívání si musejí řešit otázku odpovědnosti. Kniha byla podkladem mezinárodně úspěšného filmu slovenského režiséra Š. Uhra.

Veršované příběhy ze života zvířat a oživených jevů přírodních, napsané zpěvnou lehkou formou, které na pozadí nenápadných, jakoby zastřených životních ponaučení učí dětské čtenáře chápat životní dění a citové vztahy v něm.

Čtyři dobrodružné povídky (Meč a hvězda Baltu, Bohatství námořních žebráků, Ve stínu okřídleného lva, něžní mořští vlci) zpodobují příběhy pirátských družin z různých moří v 15. a 16. století.

Soubor dobrodružných povídek o námořním lupičství z pera slovenského spisovatele, básníka a překladatele. Povídky zachycují válečné spory a loupežné plavby severských vikingů (Bludný viking), piraterii slavných pirátů,Francouze Jeana Fleuryho (Zlatá kytice), Angličana Francise Drakeho (Postrach zeměkoule), a loupežné výpravy bukanýrského krále Jeana-Davida Nau, známého pod pošpanělštěným jménem Olonéz (Pobřežní bratrstvo).

Osemdesiatnik Milan Ferko predkladá svojim čitateľom Hľadanie raja ako životnoliterárnu bilanciu v podobe miscellaniíí: sú to spomienky , úvahy, rozhovory, príhody, básne, aforizmy, polemiky, anekdoty, cestopisy, vtipy ba dokonca aj tragikomédie. Výkon autora sa pritom opiera o mimoriadny verbálny talent.

Napätie zrážok, vzrušenie bojov a hrdinstvá dobrodružstiev prináša aj táto záverečná časť „romantickej epopeje“ o slávnom talianskom zbojníckom náčelníkovi Rinaldovi Rinaldinim. Viac ako v predchádzajúcich dvoch dieloch dostáva sa tu do popredia Materino — bývalý najmladší člen Jánošíkovej družiny. Po návrate z Korziky, kde sa zúčastnil s Rinaldom na oslobodzovacom boji Korzičanov proti janovskej nadvláde, zapletie sa do sprisahania proti cisárovi a stane sa členom tajnej spoločnosti uhorských jakobínov. V poslednej chvíli pred vypuknutím revolúcie dochádza k zrade a život hrdinov visí na vlásku až do konca knihy. Námet čerpá z pohnutých osudov uhorských jakobínov, z ktorých siedmi skončili na popravisku. Hrdina Materino si počas týchto udalostí uvedomí zložitosť toho všetkého, čo sa deje, spoznáva nezmyselnosť individuálneho odporu, teroru i živelnej zbojníčiny. Stáva sa členom Spoločnosti rovnosti a bratstva a zaujíma v ňom jedine správny postoj dôsledného demokrata a ľudového revolucionára. Materino chápe, že bojovať proti feudálom a feudalizmu má význam iba vtedy, keď pre tento boj získa tých najutláčanejších, najzbedačenejších — dedinskú a mestskú chudobu. Lenže v tých časoch (koniec 18. stor. ) a v situácii, ktorá panovala v Uhorsku, boli takéto zámery a ciele predčasné, preto sa boj nevyhnutne končí tragicky. A to, že ho hrdina prežije, je iba výrazom viery v budúcnosť.