František Nepil Knihy

Dojmy a zážitky z cest po cizích zemích hýřící nejen neotřelými postřehy, ale i svérázným humorem, to vše je prodchnuto známou a vzácnou člověčinou.

Pekelec není žádná „strážnice pro čerty“, jak píše sám autor, ale vyhřáté místo za pecí, kde sedávaly děti a poslouchaly děsivé i veselé příběhy. Sbírka pohádek Františka Nepila vychází již poněkolikáté a je docela jisté, že nezklame ani další generaci malých čtenářů. Přečtěte si o kaštanu, který touží stát se vánočním stromečkem, o pytlačícím brejlovci, o holoubkovi, který pracoval na poště, nebo o kropenaté slepičce, která se učila zpívat. Originální texty všemi milovaného, ryze českého autora vás jistě nezklamou.

Štuclinka se musí za pomoci svého přítele Zachumlánka postarat v zimě o sebe i o chaloupku. Knížka pro nejmenší, plná poetiky, moudrosti a svérázného humoru.

Třicet šest drobných textů Františka Nepila, vysílaných původně jako rozhlasové fejetony, v nichž se mu nenapodobitelně povedlo skloubit postupy tohoto polozapomenutého žánru s kontaktním způsobem vyprávění. Jeho pohled se tak mimo jiné zaměřuje na horor kolem věčně odkládané likvidacekůlny nebo strojení vánočního stromku, na pocity člověka brázdícího ulice o holi, případně zprostředkovává exkurzi do zákoutí češtiny či za opačnou stranu studiového mikrofonu. Knížka vybízí k zamyšlení jak nad nenápadnými krásami každodenního života, tak nad důležitostí mezníků v české historii či nad postřehy z vesnic v okolí frontové linie znesvářené Jugoslávie.

Nedožité sedmdesátiny Fr. Nepila nakladatelství připomnělo knihou, která svého autora nejvíce proslavila – svazkem fejetonů, sloupků a causerií, přednesených v 70. letech v rozhlase, a posléze vydaných knižně pod názvem Dobré a ještě lepší jitro. Akropolis je vydává s předmluvou M. Horníčka, s barevnými ilustracemi M. Bartáka a v původním (nikdy vlastně plně nerealizovaném) typografickém zpracování M. Kopřivy. Připomeňme si alespoň letmou charakteristiku těchto Nepilových promluv, jak ji ve své předmluvě načrtl M. Horníček: "František Nepil je rozený vypravěč, je vypravěč ne snad povoláním, ale posláním. Lidé mu naslouchají, protože ví, co říká, a to, co říká, ví. Je klidný a moudrý, vidí věci a dovede je pojmenovat."

Spisovatel v této knize odpovídá na otázky o dětství, rodině a manželství, o svých knížkách a čtenářích, o reklamě a rozhlase. Druhou část knihy tvoří vyprávění spisovatelovy manželky, paní Zdeny Nepilové.

František Nepil vypráví o známých pražských hospůdkách a vinárnách, starých domech a domovních znameních.

Krásné počteníčko. Autor, píšící s citlivým a humorným nadhledem, chce předně pobavit a potěšit. Zároveň čtenáři nenápadně podsouvá cosi vážnějšího a významnějšího, co přetrvává v naší mysli i v čase všelijakých vševědoucích informačních dálnic. A proč si Nepil ke svému povídání vybral právě domácí zvířata? Prý proto, jak míní, že právě ona zlidšťují tento svět.

Otevřete si knížku jako okno a podívejte se, kolik zajímavých věcí se skrývá v napohled docela obyčejném světě docela obyčejné rodiny! Kde je kdo doma? Jak se jmenuje dcera syna tatínka mojí maminky? Proč je na světě hezky? Který je nejhezčí den v týdnu? Co se učí stromy v lesní školce? Musí být všude moře? Bohatě ilustrované vyprávění o drobných životních radostech pro nejmenší čtenáře, ale i pro jejich rodiče a prarodiče.

Malá Minka nemá jen jednoho báječného strýčka, ale hned celých pět. A zažívá s nimi neuvěřitelná dobrodružství. Všechno začalo tím, že jí Ježíšek nadělil lyže a zanedlouho se s tatínkem a jeho pěti kamarády vypravila na hory. Čekaly tam na ni skutečně nebývalé příběhy. Přečtěte si i vy, jak strýčka Řehoře zachraňoval v Alpách bernardýn, jak strýček Roman operoval v Grónsku, o velké krmítkové sázce, jak strýček Aleš rýžoval zlato... To všechno Mince vyprávěli její noví strýčkové – tátovi kamarádi, když dostala angínu a musela zůstat v posteli. Ale užila si vlastně mnohem víc než na sjezdovce!