Zdena Pošvicová Pořadí knih

Policista Leonard Corell svou práci nesnáší, protože v zapadákově jménem Wilmslow na severozápadě Anglie se nic zajímavého neděje. Přecitlivělý mladík se obtížně protlouká šedí dnů a jen neochotně si připouští fakt, že úmornou službou v uniformě zahazuje veškerý talent. Pak ale přichází případ nepochopitelné, logice se vzpírající sebevraždy – a Corellův život se rázem obrátí vzhůru nohama. Píše se červen roku 1954 a oním tragicky zesnulým není nikdo jiný než velmistr logiky Alan Turing. Jméno muže, jenž průkopnickými objevy v oblasti výpočetní techniky napomohl vítězství Spojenců ve druhé světové válce, ani deset let po konci války téměř nikdo nezná. Corell přesto z náhodných indicií i z rozhovorů s matematikovými blízkými, příbuznými a kolegy postupně skládá portrét jedinečné a komplikované osobnosti, která je sice obdařena výjimečnými schopnostmi, nicméně žije v příliš odlišném, a tedy trýznivém vlastním světě. A detektiv přitom mimoděk zjišťuje i ledacos překvapivého o sobě samém. Psychologická skoro-detektivka Davida Lagercrantze propojuje faktograficky podložené vyprávění o životě a díle počítačového vizionáře se strhující sondou do života mladého introverta. A čte se jedním dechem, jelikož padesátá léta v Británii se vyznačovala politickými stihomamy, které soukromým tužbám jedince navzdory vyválčené svobodě nepřály.

Lze se celý život opájet iluzí o důstojnosti našeho úkolu? Majordomus Stevens si s ní bohatě vystačí. S buldočí zaslepeností si předsevzal sloužit svému pánovi do roztrhání těla, až tím neméně svědomitě promarnil i vlastní vyhlídky. Největší potíž je však v tom, že tento toporný lokaj není tak docela „mužem bez vlastností“. Když před zraky čtenářů bilancuje své předválečné působení na panství lorda Darlingtona, působí dojmem navýsost oddaného, předvídavého a za všech okolností delikátního sloužícího. Chybí mu nicméně to lidsky podstatné – osobitý názor, špetka hrdosti i schopnost projevit plnohodnotný cit –, a tak zasévá smutek a zkázu všude tam, kde by namísto kamenné tváře byly zapotřebí selský rozum či vlídné srdce. Ishigurův tragikomický, krutý, ale také nádherně stylově vycizelovaný příběh značně narušuje tradici ostrovního „komornického románu“, založenou zábavnými prózami Jane Austenové nebo P. G. Wodehouse. Nejslavnější kniha jednoho z nejpozoruhodnějších britských spisovatelů současnosti, jehož dílo vytrvale poukazuje na ostrovní snobismus a všeničící uzavřenost, byla roku 1989 odměněna Bookerovou cenou a patří k nejpůsobivějším psychologickým románům poslední čtvrtiny 20. století. Její stejnojmenná filmová adaptace se sirem Anthonym Hopkinsem a Emmou Thompsonovou v hlavních rolích, kterou v roce 1993 natočil režisér James Ivory, získala osm nominací na Oscara a čtyři nominace na Zlaté glóby.

Podnázev : Chmurné vyhlídky i vkládané naděje Odborná futurologická studie.