Michaela Zuklínová Knihy

Třetí díl se věnuje výkladu práva rodinného, autorskému zákonu, patentovému právu a právu dědickému.

Učební pomůcka od osvědčeného autorského kolektivu z katedry občanského práva Právnické fakulty Univerzity Karlovy podává výklad nového českého soukromého práva podle zákona č. 89/2012 Sb. První svazek učebnice obsahuje výklad obecné části zákona (§ 1 až 654). V knize je vyložena systematika nového českého občanského práva, jeho vztah k novému zákonu o mezinárodním právu soukromém (č. 91/2012 Sb.) i zákonu o obchodních korporacích (č. 90/2012 Sb.), stejně jako nejdůležitější pojmy obecné části (právní jednání, fyzické a právnické osoby, spotřebitel, podnikatel, institut zastoupení, prokura, pojem věci, promlčení, prekluze a další). První svazek učebnice představuje ucelené myšlenkové východisko pro výklad dalších částí nového občanského zákoníku, který bude následovat v dalších knihách.

Druhý svazek učebnice občanského práva hmotného je věnován nové úpravě rodinného práva obsažené v občanském zákoníku z roku 2012. Kniha je dílem našich předních odborníků na české rodinné právo. Vymezuje pojem rodinného práva a dále zahrnuje výklad otázek týkajících se manželství a registrovaného partnerství, vzniku a určování rodičovství, vztahů mezi rodiči a dětmi, osvojení, náhradních forem péče o dítě a nestatusového soužití lidí.

Aktualizované a doplněné vydání prvního svazku učebnice občanského práva hmotného, který získal ocenění za nejlepší právnickou publikaci a za nejlepší vysokoškolskou učebnici roku 2013. Kniha je dílem našich předních civilistů, kteří působí v akademické sféře i právní praxi. Zahrnuje výklad týkající se obecné části nového českého soukromého práva.

Nejdůležitější změnu našeho právního řádu, rekodifikaci soukromého práva provedenou zákonem č. 89/2012 Sb., komplexně vykládá komentář kolektivu autorů pod vedením prof. JUDr. Jiřího Švestky, prof. JUDr. Jana Dvořáka a prof. JUDr. Josefa Fialy. Komentář poskytuje výklad všech ustanovení nového občanského zákoníku, přináší vysvětlení nových institutů, upozorňuje na odlišnosti od předchozí úpravy a obsahuje informace o souvisejících předpisech, českých i evropských, včetně odkazů na relevantní odbornou literaturu. Dále obsahuje výňatky z důvodové zprávy a cituje judikaturu, která je použitelná i po nabytí účinnosti nové právní úpravy. Zaměřuje se na praktické dopady nové právní úpravy. Komentář, s autorským kolektivem složeným z vysokoškolských pedagogů, advokátů a notářů, usnadňuje řešení počátečních aplikačních a interpretačních problémů, které při uvádění nového občanského zákoníku nastanou. Je určen pro širokou právnickou a podnikatelskou obec. Rozsáhlý komentář vychází od ledna 2014 v šesti svazcích, přičemž jednotlivé části byly publikovány v průběhu roku 2014. Dílo získalo na Karlovarských právnických dnech Autorskou cenu 2015 za nejhodnotnější právnickou publikaci roku.

Druhý svazek zahrnuje výklad závazkového práva, smluv, cenných papírů a odpovědnosti za škodu.

Čtvrtý svazek základní vysokoškolské učebnice obsahuje výklad dědického práva podle hlavy III části třetí občanského zákoníku č. 89/2012 Sb. Kniha navazuje na první tři svazky, které čtenáře provedly obecnou a rodinnou částí a obecným výkladem k věcným právům. Dědické právo po přijetí občanského zákoníku č. 89/2012 Sb. doznalo ve srovnání s jinými částmi občanského práva hmotného největších změn, zejména co se týče posílení testovací svobody zůstavitele. Zároveň je nyní jednou z nejsložitějších oblastí soukromého práva. Učebnice postupuje přehledně od základních zásad dědického práva a výkladu pojmu subjektivního dědického práva k jednotlivým dědickým titulům. Podrobně je vysvětlena jejich podstata, pořadí podle síly i jejich podstatné náležitosti. Výklad zákonné dědické posloupnosti jako nejslabší dědický titul je doplněn o názorné grafy dědických tříd. Předposlední kapitola učebnice obsahuje důležité procesní souvislosti projednání pozůstalosti soudem podle zákona č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních, a také praktické informace o přechodu dluhů na dědice. Kniha je dílem předních českých civilistů působících na Právnické fakultě Univerzity Karlovy i v právní praxi. První svazek učebnicového kompletu byl oceněn jako nejlepší právnická publikace a nejlepší učebnice Univerzity Karlovy za rok 2013.

Jedná se o podrobný komentář k jednotlivým ustanovením právní úpravy spoluvlastnictví a společného jmění vlastnictví v občanském zákoníku včetně vybrané judikatury. Komentář využijí ve své praxi především advokáti, soudci, rozhodci, právníci v soukromé sféře, ve státní správě a samosprávě a studenti vysokých škol s právním zaměřením.

Patřím k těm, kdo v roce 2000 začínali spolu s prof. JUDr. Karlem Eliášem připravovat nový kodex soukromého práva. Hlavním důvodem napsání tohoto komentáře byla moje snaha vysvětlit podrobněji konkrétní ustanovení nově upravující právní skutečnosti a doplnit tak vcelku obsáhlou důvodovou zprávu k novému občanskému zákoníku. Zde je třeba připomenout, že jako zpracovatelé zákonného textu nového občanského zákoníku jsme byli vedeni snahou usnadnit kodexu jeho uvedení do praxe a proto jsme důvodovou zprávu po přijetí zákona aktualizovali. Přes tuto skutečnost v ní však nemůže být samozřejmě uvedeno vše potřebné pro správnou praktickou aplikaci jednotlivých ustanovení. Vznikají tak pochopitelně pochybnosti o obsahu jednotlivých zákonných ustanovení, o jejich smyslu, nejednou se stane, že právník, který text kodexu čte a vykládá, jej pochopí jinak, než si kontext a ideje kodexu žádají. Je to dáno i tím, že všichni, kdo v českém právním prostředí žijeme a pracujeme, uvažujeme nutně v rozměrech, který odpovídá textu a duchu překonaných soukromoprávních předpisů, myslíme způsobem, který jsme se naučili na fakultě. Neseme v sobě určité břemeno minulosti. Že tomu tak opravdu je, můžeme vidět na studentech, kteří tuto zátěž nemají. Jim nečiní nové právo a nové myšlení o něm naprosto žádný problém – do značné míry jen pokračují v tom, co znají z římského práva. Ke komentáři v publikaci mohu jen říci, že není v současné době dost dobře možné napsat více. Prosím proto laskavé čtenáře, aby omluvili, že dnes přicházím s komentářem jen k ustanovením o právním jednání. Mám ale za to, že jde o pasáž zákoníku, která si přednostní uchopení zaslouží. Byla bych velmi ráda, aby moji právničtí kolegové našli na následujících stránkách odpovědi na otázky, které je zajímají. Budu ale stejně poctěna, budou-li s mými názory polemizovat. Vždyť „klasická“ teoretická diskuse nám, myslím, dost chybí.