Jiří Bureš Knihy

Cílem autorů je přiblížit čtenářům dosud málo známou kapitolu stavebního vývoje severozápadních Čech a na nejzajímavějších urbanistických a architektonických projektech zaměstnaneckého bydlení představit bytovou politiku státu a nejvýznamnějších podniků regionu. Tato zaměstnanecká výstavba, která zasáhla široký prostor německého pohraničí, významně dotvořila urbanistickou strukturu měst a obcí a společně s další bytovou výstavbou, organizovanou městskými samosprávami a bytovými družstvy pomohla nastartovat stavební průmysl a oživit hospodářství.

Duchcov je městem paradoxů. Jen kousek za malebným náměstím s barokními památkami se rozevírá obří tlama uhelného leviatana, která stále hrozí pohltit město i s jeho staletou historií, vepsanou už do vzácných středověkých rukopisů zdejší městské knihy nebo do nekrologia duchcovských dominikánek. Duchcov byl od pradávna křižovatkou česko-saských vztahů a přitahoval význačné osobnosti a umělce: na jehož barokní tváři zanechal svou stopu Matyáš Bernard Braun i Václav Vavřinec Reiner, na neznámém místě zde odpočívá jedna z hlavních postav evropského osvícenství Giacomo Casanova. Na sklonku 19. století se město stalo jedním z hlavních ohnisek české reconquisty Podkrušnohoří, která pak byla dovršena nuceným vysídlením německého obyvatelstva po druhé světové válce.

O tabu, které nám brání poznat sebe sama. Hlubokým ponorem i provokativním nad­ hledem obnažuje Ta Kniha snad vůbec nejmoc­nější tabu všech dob: tabu nepodmíněného, neohraničeného, věčného sebe sama. Hravě, bez zbytečných akademických závaží, v inspirovaných poryvech jiskřivých souvislostí je čtenář krok za krokem váben k osvobozu­jícímu vykročení z kruhu, kterému s tak uspávající samozřejmostí říkáme »já«. Na rozdíl od mnohých jiných poselství je Wattsova »radostná zvést« překvapivě srozu­ mitelná a zcela prostá jakéhokoli »tajuplného dusna«. Jejími stránkami povívá duch neodo­ latelného »vtipnění«, které dnes spíše než co jiného plaší stíny zotročujících fikcí, léčí »naše viny« a uzdravuje nás k skutečné svobodě a od­povědnosti.

Publikace je výstupem z workshopu, pořádaného na toto téma v listopadu 2010 Obsah: Martin Tomášek, Jolana Šanderová: Ochrana archeologických stop po montánní činnosti, kriteria posuzování archeologických lokalit Rudolf Tomíček: Montánní historický průzkum památky - použití stavebněhistorického průzkumu důlních děl - základní úvaha o úloze mhp (shp) pro báňské památky Kamil Podroužek: Těžba pískovců - typy, způsoby, příklady Rudolf Tomíček: Problém určování, popisu a determinace hornických a podzemních památek Jakub Chaloupka: Zkoumání reliktů vitriolového průmyslu Jiří Bureš: Těžba a zpracování vápence v okolí Lahoště, Hudcova a Řetenic Tomáš Voldráb: Hornický skanzen Mayrau ve Vinařicích Petr Bohdálek: Důl Mauritius v Hřebečné - mimořádná montánní lokalita v západním Krušnohoří

Podtitul knihy nese název: Pomníky velké války na Lounsku.

Zaniklé lesní lázně Balda: od roku 1650 do současnosti.

Čtvrtý díl ediční řady o pomnících první světové války „Tatíčku, vrať se k nám!“ je věnován Děčínsku a Ústecku, oblasti s dřívější převahou německy hovořícího obyvatelstva. Toto území bylo po roce 1945 výrazně postiženo likvidací nebo radikální adaptací pomníkové architektury, přesto nebyly tyto zmizelé památky zcela zapomenuty. Podobně jako předchozí díly kniha v abecedním pořádku mapuje pomníky v jednotlivých obcích, přibližuje okolnosti jejich vzniku, symboliku i pozdější osudy, které odrážejí komplikované politické poměry zdejšího regionu.