František Kadeřávek

Po maturitě (1902) na reálce v Ječné ulici v Praze zahájil František Kadeřávek studia na strojním odboru České vysoké škole technické v Praze. Rozsah učiva probíraného na technice neuspokojoval zcela Kadeřávkovy požadavky, a tak se ještě mimo to věnoval podrobněji matematice, stereotomii, elektrodynamice a jiným předmětům. V letech 1905-07 byl posluchačem i Filozofické fakulty Karlo-Ferdinandovy univerzity, kde studoval odborné matematické předměty u profesora K. Petra a profesora J. Sobotky. V roce 1908 dosáhl aprobace pro vyučování matematiky a deskriptivní geometrie na středních školách. V té době již dva roky působil jako asistent deskriptivní geometrie u profesora K. Pelze na české technice v Praze. Vedle asistentských povinností navíc v roce 1909 suploval deskriptivní geometrii pro stavební obor za nemocného profesora V. Jarolímka. Toto suplování se protáhlo do Jarolímkova odchodu do důchodu a pak až do Kadeřávkova jmenování profesorem. V roce 1910 byl František Kadeřávek promován doktorem technických věd (disertační práce O zvláštní zborcené ploše) a o dva roky později (1912) se na technice habilitoval pro obor syntetické geometrie. Uznáním jeho práce byl návrh na místo mimořádného profesora deskriptivní geometrie na České vysoké škole technické v Praze, kterým byl jmenován v roce 1917. A v roce 1920 byl pak ustanoven řádným profesorem a stal se přednostou Ústavu deskriptivní geometrie a stereotomie. Mimo techniku František Kadeřávek ještě přednášel na Akademii výtvarných umění v Praze.

František Kadeřávek byl jedním z několika významných českých geometrů na přelomu 19. a 20 století. Jeho práce se zabývají projektivní geometrií kuželoseček a kvadrik, geometrickými příbuznostmi, zborcenými plochami, křivkami a plochami součtovými, teorií osvětlování a dalšími oblastmi deskriptivní geometrie. V roce 1929-30 vydal společně s J. Klímou a J. Kounovským dvoudílnou učebnici Deskriptivní geometrie. Mimo to je František Kadeřávek autorem knih Perspektiva, příručka pro architekty, malíře a přátele umění (1922), Relief, příručka pro sochaře a architekty (1925) a Geometrie a umění v dobách minulých (1935). František Kadeřávek se věnoval se i historické práci, zajímal se zejména o historii pražské techniky. Práce z této oblasti už však nedokončil.