Josef Rössler Pořadí knih (chronologicky)

Poezie Josefa „Bobše“ Rösslera, podobně jako u dalších undergroundových básníků, odráží dobu, ve které vznikala, i komunitu, s níž byla spojená – její nálady, pocity a postoje. Je to poezie vzdoru, útěku a subverze. Pohybuje se mezi marností a svobodou, mezi jazykem mýtu a každodennosti, který je záměrně polidštěn, někdy až zvulgarizován, aby mohl získat nový význam. Rösslerovo psaní je současně gestem – pracuje s fragmenty, asociacemi, ironií i cynismem, přičemž v něm stále cítíme existenciální neklid a hledání přesahující hranice kultury i společnosti. V pozdějším období, kdy zmizel jasný protivník, zůstává hlavní silou jeho poezie jazyk, tentokrát ale nesoucí především znamení přežití v novém chaosu. A i když se Rössler pohyboval mezi významnými literárními osobnostmi (např. Jirous, Zajíček a další), jeho poezie je naprosto svébytná, bez náznaku nápodoby či epigonství. Od poloviny 70. let dvacátého století až do současnosti vycházely texty Josefa „Bobše“ Rösslera v samizdatových sbírkách, některé básně byly publikovány v samizdatových sbornících.

Chaotické vzpomínky na život v českém undergroundu 70. let.

Kniha Obraz doby aneb Chaotické vzpomínky na život v českém undergroundu 70. let je knižním debutem Josefa "Bobeše" Rösslera. Jeho kniha je svědectvím o nezávislé kulturní komunitě, ze které vzešly výrazné osobnosti či skupiny české literární, výtvarné anebo hudební scény. Rössler navíc nepopisuje jen tzv. pražský underground, ale zmiňuje například i uskupení v severních Čechách a vedle osobností v undergroundu i mimo něj známých, jako je Ivan Magor Jirous, Pavel Zajíček nebo Vratislav Brabenec, připomíná mnoho dalších lidí, kteří český underground spoluvytvářeli. Obraz doby je psán hovorovým jazykem, což dokresluje dobovou i sociální atmosféru konkrétní pospolitosti a textu to dodává punc neučesané pravdivosti. O kulturním undergroundu zatím v Čechách nebylo publikováno mnoho textů, ačkoliv jeho kořeny sahají někde na přelom čtyřicátých a padesátých let minulého století a komunity v nejrůznějších místech republiky čítaly na stovky, možná tisíce přívrženců. Kniha Josefa Bobše Rösslera je proto vděčným obrazem doby a jistě napomáhá v dokumentaci české nezávislé kultury, tedy jevu, kterému se stále s větší intenzitou začínají věnovat i historici na akademické půdě.

Ve znamení Štíra je název knihy, kterou napsal Josef Rössler, čestný člen Českého Yacht Klubu. Kniha má další dva podtituly: Vzpomínky vnuka Rösslera-Ořovského, Z historie českého námořního jachtingu. Světoběžník Ruda Krautschneider ve své předmluvě ke knize Rozáru (autorovo skautské jméno) nazval "Stálicí na českém mořeplaveckém nebi". Autora knihy znáte jistě z článků, které jsou vždy zajímavé a dobře napsané. Mají vždy osobitý styl. Stejně tomu tak je s touto knihou, která vyznívá jako zpověď člověka s bohatým životem. A ten z historie českého jachtingu "ukrojil velký krajíc". Není divu. Je pracovitý, poctivý v popisu všech situací, a také něco pamatuje však jsme měli již před dvěma léty možnost oslavit jeho osmdesátiny. Svůj názor na vlastní minulost i budoucnost vyjádřil takto: "Když se člověk podívá zpět, na svoje předsevzetí a plány, vidí, že jejich největší chybou vždycky bylo, že nebyly dost optimistické. Mohlo se tak splnit daleko více bláznivin."