Jiřina Dvořáková Knihy

Odkud se berou barvy a kam se ztrácejí v noci? Šedivá můrka o tom něco ví! Na vřesovém paloučku u lesa žije malá Šedivá můrka. Protože dosud nepotkala žádnou jinou můrku, myslí si, že je jediná na světě. Přes den se ukrývá v hlubokém stínu pod keříky vřesu, odkud vylétá až po setmění. Ničeho se totiž nebojí víc než slunečního svitu. Svůj palouček ještě nikdy neopustila, a přitom by tak ráda spatřila stromy, jejichž listy sem občas přivane vítr. To vše rázem změní nečekaná návštěva. Jednou večer na palouček zavítá další můrka! A ukáže Šedivé můrce úplně nový svět. Svět plný barev, který lze spatřit jen díky světlu. Šedivá můrka pozná, že není sama a že les za hranicemi paloučku je mnohem větší a krásnější, než jak si ho představovala. Ale také nebezpečnější. Nebo ne? Komiksovou pohádkou o statečné malé můrce, která dokázala překonat strach z neznámého, otevírá Oksana Bula novou sérii Pohádky pro Slunce a Měsíc.

Slavík se po zimě vrací z Afriky domů a hledá místo, kde si postaví hnízdo. V zahradě je tolik stromů a keřů! Který z nich se stane jeho domovem? Možná to bude třešeň, jabloň, švestka nebo šeřík… Každý strom o sobě slavíkovi vypráví a čtenáři se tak dozvědí, co je na něm výjimečného a jak ho poznají. Poeticko-naučná knížka je zároveň příběhem o hledání domova a svého místa na světě a o tom, že teprve když znáte své kořeny, můžete pochopit pravdu o svém skutečném já.

Kniha se zaměřuje na dosud neznámé skutečnosti týkající se událostí roku 1968 v Československu, přičemž přináší informace z prostředí rozvědky Státní bezpečnosti (I. správa MV). Zájemcům o československé moderní dějiny nabízí pohled do důležité části bezpečnostního aparátu, jehož činnost dlouho ovlivňovala politickou linii KSČ s podporou KGB. Pražské jaro mělo zásadní dopad na československé zpravodajské služby, které se ocitly v krizi. Rok 1968 přinesl pro Státní bezpečnost nevídaný otřes, a to i v zahraniční rozvědce. Pokus o reformu československé společnosti a následná okupace vyvolaly mezi příslušníky služby ostrý názorový rozkol. Hlavními zastánci reforem se stali vysokoškolsky vzdělaní komunisté, jejichž víra v sovětský model socialismu byla otřesena odhaleními z 40. a 50. let. Reformátorům však chyběla podpora ÚV KSČ, a jejich snahy zůstaly bez odezvy. Po okupaci následovalo druhé dějství pokusu o reformu, kdy sovětské bezpečnostní složky zasáhly do činnosti rozvědky a vyhledaly kolaboranty v jejím vedení. Normalizace pak definitivně ukončila pokusy o reformu, což vedlo k odchodu více než dvou set zpravodajských důstojníků a odhalení mnoha metod práce. Pražské jaro se tak stalo obdobím, jehož důsledky rozvědka pociťovala ještě dlouho poté.

Mykolaiv, jihoukrajinské přístavní město na sklonku sedmdesátých let minulého století. Sedmnáctiletý mladík přežívá v drsném prostředí mezi lidmi z okraje společnosti. V románu Tady na Jihu Oles Uljanenko, jeden z nevýznamnějších představitelů ukrajinské prózy uplynulého dvacetiletí, s nemilosrdnou otevřeností líčí divoký a sebezničující životní styl narkomanů, překupníků, deviantů, zlodějíčků, bezdomovců a dalších beznadějných existencí. Z milostných prožitků a vnitřních tužeb hlavního hrdiny utkal autor dějovou linku svého uhrančivého románu, posledního, který vyšel ještě za jeho života. O rok později za dosud nevyjasněných okolností Uljanenko zemřel. Cit a láska zároveň tvoří kontrast vůči bezohlednému prostředí, do kterého je příběh zasazen. Dívka, o niž mladý muž usiluje, pochází na první pohled ze spořádaného rodinného zázemí. Později vychází najevo, že zvrhlost a mafiánské praktiky ovlivňují životy lidí ve městě bez výjimky. Uljanenko podává drsný i lyrický portrét doby a místa, které se sobě vlastní ironií nazývá „lidmi inspirovaným peklem“.

: (organizační vývoj zpravodajských a státně bezpečnostních složek) Publikace přibližuje organizační vývoj zpravodajských a státně bezpečnostních složek Státní bezpečnosti v letech 1945 až 1953. Samostatnou část tvoří přílohy dokumentů na konci textu celé knihy a dále samostatný zvláštní soubor příloh. ISBN 978-80-86621-27-2 (chybné)

Policejní psycholog Andrij Hajster se vydává do zapadlého, sněhem zasypaného městečka. Andrijovým hlavním cílem je pátrání po zmizelé holčičce, ovšem postupně se ukazuje, že v obci řádí maniak zvaný Netvor. Usídlil se v opuštěném cukrovaru a pravidelně si vybírá oběti z řad místních mladých žen. Obyvatelům městečka jsou však jeho zrůdné činy lhostejné, do pátrání po holčičce se nechce zapojit téměř nikdo. Zločiny neřeší ani místní zkorumpovaný policista, ani starosta, jejichž téměř karikaturní charaktery přispívají k hodnověrnému zobrazení poměrů ukrajinského postsovětského venkova. Předměty jako záhadná policejní složka, která dokáže měnit svůj obsah a zobrazovat budoucí případy, nebo tajemné postavy v čele se záhadným Mužem v červeném pak přenášejí čtenáře do snové atmosféry fantaskního příběhu. Prvky hororu, satiry, psychologického dramatu, válečného románu, fantasy – to vše se mísí v tomto obdivuhodně vyváženém a napínavém díle, které svým vyzněním řeší problémy osobní odpovědnosti, vyrovnávání se s traumaty a především lhostejnosti a pomoci bližnímu.

Kniha o složitých vztazích v rodině a nejrůznějších způsobech vyrovnávání se s celoživotními traumaty. Autor zde odhaluje skryté příčiny neporozumění otce a syna, na nichž se do značné míry podepsaly tíživé životní okolnosti. Sovětské otrokářství a bída, otřesná atmosféra všudypřítomného strachu, podezíravost a beznaděj, věznění, zákazy, pronásledování a také dlouhý nerovný boj ukrajinského národa za nezávislost. Román, v němž vedle konkrétních vzpomínek nechybí psychologické ponory, filozofické úvahy ani snové výjevy, umně ilustruje absurditu totalitního myšlení a zároveň bez příkras popisuje i tu stranu ukrajinského vlastenectví, která měla být jednou provždy rozdrcena, ale přesto, nebo právě proto zůstala v tamní kultuře hluboce zakořeněna.