Vít Urban Pořadí knih

Esejistický protějšek románů argentinského spisovatele a svérázného filozofa. Sám autor říká: „Tato kniha je celá variacemi na jediné téma, téma, které je mou posedlostí od chvíle, kdy jsem začal psát: proč, jak a nač se píše beletrie?“ Odpověď není formulována ve formě ucelené teorie, knihu tvoří střípky, úvahy, komentáře k citátům, podobné spisovatelskému deníku. Na rozdíl od některých jiných Sabatových esejů, reagujících na dobové společenské problémy, tato sbírka nijak nezastarává, neboť odráží základní problémy spisovatelského řemesla a lidského osudu vůbec.

Hrdinou Márquezova románu je legendární postava latinskoamerického hnutí za nezávislost Simon Bolívar (1783 1830). Politik a generál, který hrál klíčovou roli v boji proti španělské nadvládě, se roku 1819 stal prezidentem Kolumbie, jež tehdy zahrnovala čtyři současné státy, a roku 1821 také prezidentem Peru. Spisovatel v díle zachycuje poslední měsíce jeho života, jeho poslední cestu po řece Magdaleně a smrt v opuštěnosti ve venkovském sídle San Pedro Alejandrino poblíž karibského pobřeží. Spíše než na jeho vojenské a politické úspěchy či neúspěchy se soustředil na vylíčení příběhu muže, který s překvapením zjišťuje, že mu život uniká pod rukama, že zůstává sám a opuštěný tváří v tvář historii. García Márquez tentokrát opustil půdu výlučně "magického" vyprávění a zaměřil se více na fakticitu, jakkoli zachází s vybranými historickými fakty poměrně volně. Charakteristickou márquezovskou imaginaci je možné spatřit ve způsobu uspořádání výsledného obrazu i v psychologických reflexích. Tento postup není v rozporu s reálným historickým pozadím, proto otázka typu "jak to bylo doopravdy?" je bezpředmětná... I zde se objevuje charakteristické téma samoty a přidává se k němu též bloudění v labyrintu světa. Bolívar nám téměř připadá jako další svérázná postava z fiktivního Maconda, nebo jakési autorovo alter ego z dvacátého století.... celý text

Svérázná sbírka krátkých textů Obecné dějiny hanebnosti z roku 1935 přináší záznamy z dějin mravně pokleslých skutků, kterých se dopustili různí lidé v různých a dobách a zemích, nikoli však ti, o nichž se běžně říká, že tvořili dějiny. Borges totiž sepisuje historii hanebností výlučně s přihlédnutím k lopotivému padoušství naoko bezvýznamných individuí, jejichž motivací kromě hamižnosti či slavomamu byla zbabělost, krutost, licoměrnost či úplná duchovní vyprázdněnost. Morální hledisko přitom ponechává zdánlivě stranou: odsouzeníhodné jednání gangsterů, desperátů, podvodníků a zlodějů se v autorově ironizujícím podání mění ve zdroj pobavení. Přestože jde o knihu, která stojí na počátku Borgesovy prozaické tvorby, svým precizním jazykem, stylistickou nápaditostí a originalitou námětů předznamenává celé pozdější spisovatelovo dílo.... celý text

Na začátku Martínova příběhu je neobvyklé setkání v parku uprostřed hlučící argentinské metropole, z něhož se vyvine trýznivá láska, a na jeho konci je svobodné vykročení k lidem a k existenci, která se může nazývat autentickou. Dívce Alejandře, která mu stále unikala a stále stáleho znovu vyhledávala, už Martín nepomůže: zůstala zakletá mezi přízraky minulosti, kterou sama neprožila; upnula se k nim svým dychtivým intelektem i tělem v incestním vztahu k otci. Minulost se v Sabatově románu otvírá jako propastné nitro přítomného života, nerozlišná změť doutnajících dějů. Oslavována a nepochopená se může změnit ve „svět naruby“, obydlený nebezpečnými netvory. Ze španělského originálu s přihlédnutím k rukopisným úpravám autora přeložil, poznámkami a doslovem opatřil Vít Urban, verše v textu přeložil Jan Schejbal. Na obálce použita fotografie Ivana Doležala a na vazbě kresby Vladimíra Tesaře.

Román venezuelského prozaika rozvíjí na zastřeném pozadí venezuelské historie první poloviny 20. století příběh statkáře, který uchvátil moc ve státě a se zdáním ústavnosti řídí v pozadí stát jako vlastní farmu a vnucuje společnosti pravidla své kořistnické morálky. Doslov napsal Vít Urban.

Významný kolumbijský spisovatel a esejista vypráví v románě s ironickým humorem o pologramotném Indiánu, který se v touze po kousku půdy zaplete do politických událostí z let 1946–1956 a hraje v nich úlohu obětovaného.