Edgar Hilsenrath Knihy

Historický román z Kavkazu. Historie jedné arménské rodiny, která na svém osudu demonstruje úděl celého arménského národa. Prostřednictvím orientálního vypravěče pohádek, který vypráví umírajícímu Arménovi historii jeho rodiny, již nikdy nepoznal, rozvíjí Hilsenrath retrospektivně mnohovrstevný příběh o arménském lidu, o jeho dějinách, tradicích i každodenních zvycích, a také o tom, co vedlo Turky v roce 1915 k pokusu o vyhlazení národa, jejž si zvolili za svého vnitřního nepřítele. Román je napsán jako veliký, nekonečný dialog, pohádková forma umožňuje Hilsenrathovi používat výrazové prostředky — mimo jiné jeho charakteristický černý humor —, které dovolí ukázat a říci víc než strohé vylíčení faktů. Zrůdná nenucenost vůdců, s níž odsoudí k smrti milión lidí, praktičnost byrokratů, kteří genocidu zorganizují, a hrůznost mechanismu, který v naší mysli učiní ze souseda, s nímž jsme léta žili v přátelském souladu, bezcenného tvora, jehož je třeba jakýmkoli způsobem zlikvidovat — to jsou jen některé z temných vlastností lidského druhu.

Román je hořkou satirou o nacismu a jeho destruktivním vlivu na charakter člověka. Vypravěčem je příslušník SS, masový vrah,který se po nuzném dětství vyučil holičem u otce svého židovského přítele. Jako mladík se přidal k nacistům a za války v koncentračním táboře vyvraždil celou přítelovu rodinu. V poválečném Německu si buduje existenci díky zlatu zavražděných Židů, ale brzy se rozhodne změnit totožnost. Vydává se za svého zavražděného přítele a odjíždí do Palestiny, kde bojuje za vznik státu Izrael, jehož uznávaným občanem se nakonec stává....

Jakob Bronský by teoreticky konečně mohl zahájit šťastnou etapu svého života, když tu předchozí překazil nástup fašismu v Evropě a transport do ghetta. Místo toho se ale pohybuje v neútěšném, krutém městě, obklopen bizarními bytostmi s podobně nevydařeným osudem, emigranty, kteří se pravidelně scházejí v sešlé kavárně, žebráky, bezdomovci a prostitutkami. S Bronským navíc není něco v pořádku, svůj klid nenalezne, dokud nedopíše román s názvem Honibrk.

In Dantes Inferno geht es nicht höllischer zuDer Mensch wird dem Menschen zum Wolf, wenn man ihn bedroht. Hilsenrath schildert den Überlebenskampf zweier junger Männer in einem rumänischen Ghetto. Seine Sprache, präzise und bildhaft, bleibt selbst da noch lakonisch, wo die Grenze des Beschreibbaren überschritten wird. Der Schmerz und das Grauen werden dadurch umso spürbarer. Um Nacht, seinen ersten Roman, an dem er acht Jahre gearbeitet hatte, schließlich ins Reine zu schreiben, lieh sich der Autor, der damals, in den sechziger Jahren, noch in New York lebte, in der Redaktion einer deutschsprachigen Zeitung eine Schreibmaschine mit deutscher Tastatur.

»Ein schönes, kluges, berührendes Buch über eine gestorbene Welt.] Manche Menschen werden weinen, wenn sie das Buch lesen. Und das ist gut so, denn unsere Zeit braucht Tränen, um nicht zu vergessen.« Andrzej Szczypiorski im ›Spiegel‹ Jossel Wassermann macht sein Testament. Es ist Spätsommer 1939, und während ganz Europa auf den Krieg wartet, erzählt der reiche Matzenfabrikant in seiner Villa am Zürichsee einem Anwalt und einem Notar von der Welt, aus der er kommt: vom kleinen jüdischen Schtetl am Pruth, unweit von Czernowitz, am östlichsten Rand der alten Donaumonarchie. Edgar Hilsenrath läßt dabei die Menschen und Ereignisse einer gestorbenen Welt wiederauferstehen, einer Welt, über der 1939 längst der Schatten der grausamen Ausrottung der europäischen Juden liegt.

Als der 18-jährige Ruben Jablonski 1944 von den Russen aus einem ukrainischen Ghetto befreit wird, beginnt die abenteuerliche Suche des jüdischen Jungen nach einer neuen Heimat. Quer durch den Balkan reist er in das vom Krieg zerrissene, gerade im Entstehen begriffene Israel.

Edgar Hilsenrath präsentiert in kurzen Dialogskizzen Stimmen aus verschiedenen gesellschaftlichen Schichten und zeichnet ein überraschendes Bild unserer Gesellschaft. Themen wie der Einfluss Hitlers, die Berliner Mauer und die Unsicherheit der Jugend werden präzise und satirisch behandelt.

Anna-Maria Pepperoni, die Mafiaprinzessin aus New York, und Sergej Mandelbaum, der Rabbinersohn aus Moskau, sind schwer ineinander verliebt. Moskauer Orgasmus ist ein ebenso charmantes wie groteskes, zuweilen drastisches Schildbürgerstück, das mit Wonne jede Gelegenheit nützt, gegen die Doktrin von Political Correctness zu verstoßen.

Westberlin 1975. Der erfolglose jüdische Autor Joseph Leschinsky kehrt aus den USA zurück ins Land der Täter und in die Sprache, die er noch immer liebt. Er bezieht ein Zimmer bei einer alten Dame, die den Davidstern an einer Kette um den Hals trägt. Doch hinter der bürgerlichen Fassade lauert das Ressentiment: Seine Wirtin verehrte den Führer, erst nach dem Krieg tauschte sie bei ihrer Heirat das Hakenkreuz gegen den Davidstern. Nach und nach gewinnt »Lesche« Boden und trifft die Literaturszene im »Zwiebelfi sch«. Als sein Roman von einem Verleger angenommen und als Spitzentitel verkauft wird, erntet er späte Lorbeeren. Doch die Vergangenheit ist nicht vorbei. »Einer der größten deutschen Stilisten.« Die Zeit

Het levensverhaal van een S.S.-er met een zeer joods uiterlijk die na de oorlog de identiteit van zijn joodse buurjongen aanneemt.