Edgar Hilsenrath, německý židovský spisovatel žijící v Berlíně, proslul svým syrovým a fyzickým zobrazením lidské existence. Ve svých dílech se nebojí pojmenovávat věci pravými jmény a odhalovat, jak jsou politické ideologie a rétorika nakonec jen maskou pro základní tělesné procesy a touhy. Jeho psaní je silným protestem proti neúctě k tělu a tyranii mysli nad hmotou. Hilsenrathova jedinečná perspektiva nabízí čtenářům pronikavý pohled na povahu lidské zkušenosti.
Román je hořkou satirou o nacismu a jeho destruktivním vlivu na charakter člověka. Vypravěčem je příslušník SS, masový vrah,který se po nuzném dětství vyučil holičem u otce svého židovského přítele. Jako mladík se přidal k nacistům a za války v koncentračním táboře vyvraždil celou přítelovu rodinu. V poválečném Německu si buduje existenci díky zlatu zavražděných Židů, ale brzy se rozhodne změnit totožnost. Vydává se za svého zavražděného přítele a odjíždí do Palestiny, kde bojuje za vznik státu Izrael, jehož uznávaným občanem se nakonec stává.... celý text
Historický román z Kavkazu.
Historie jedné arménské rodiny, která na svém osudu demonstruje úděl celého arménského národa.
Prostřednictvím orientálního vypravěče pohádek, který vypráví umírajícímu Arménovi historii jeho rodiny, již nikdy nepoznal, rozvíjí Hilsenrath retrospektivně mnohovrstevný příběh o arménském lidu, o jeho dějinách, tradicích i každodenních zvycích, a také o tom, co vedlo Turky v roce 1915 k pokusu o vyhlazení národa, jejž si zvolili za svého vnitřního nepřítele. Román je napsán jako veliký, nekonečný dialog, pohádková forma umožňuje Hilsenrathovi používat výrazové prostředky — mimo jiné jeho charakteristický černý humor —, které dovolí ukázat a říci víc než strohé vylíčení faktů. Zrůdná nenucenost vůdců, s níž odsoudí k smrti milión lidí, praktičnost byrokratů, kteří genocidu zorganizují, a hrůznost mechanismu, který v naší mysli učiní ze souseda, s nímž jsme léta žili v přátelském souladu, bezcenného tvora, jehož je třeba jakýmkoli způsobem zlikvidovat — to jsou jen některé z temných vlastností lidského druhu.
Jakob Bronský by teoreticky konečně mohl zahájit šťastnou etapu svého života, když tu předchozí překazil nástup fašismu v Evropě a transport do ghetta. Místo toho se ale pohybuje v neútěšném, krutém městě, obklopen bizarními bytostmi s podobně nevydařeným osudem, emigranty, kteří se pravidelně scházejí v sešlé kavárně, žebráky, bezdomovci a prostitutkami. S Bronským navíc není něco v pořádku, svůj klid nenalezne, dokud nedopíše román s názvem Honibrk.
Nacht wird es für die Juden im Ghetto Prokow; eine endlose Nacht, die durch keinen Tag unterbrochen wird, sind Jahre des Grauens, der Verfolgung des entsetzlichsten, unfassbaren Leidens, welches Menschen jemals Mitmenschen zufügten. Eingepfercht im Ghetto, ohne Nahrung, Kleidung, Versorgung vegetieren Menschen in einem grausamen Kampf ums Überleben. Moralische und ethischen Grundsätze - sie zählen nicht mehr; ob der Nachbar, der Freund, der Bruder sterben, ist gleichgültig - nur selber muss man überleben, und nur der Stärkste überlebt. Menschen sind hier zusammen gesperrt, die gezwungen werden, wie Tiere um ihr Leben zu ringen, einen mörderischen Kampf jeder gegen jeden zu führen, die ausgerottet werden, ohne dass sich die Nazimörder die Hände beschmutzen. Hart, drastisch, realistisch, aber ohne Anklage und Polemik erzählt Hilsenrath die Geschichte vom Alltagsleben armer Juden im Ghetto, die Geschichte von Ranek und Debora, sie stehen für alle Menschen, die gnadenlosem Terror ausgesetzt sind, für alle Menschen, die aus religiösen rassistischen oder politischen Gründen gejagt, gemartert und gemordet werden. Mit diesem Roman zeigt Hilsenrath eine furchtbare Epoche in ihren grausamsten Auswüchsen, in der Hoffnung, damit ein Zeichen für ein friedliches Miteinander der Menschen zu setzten.
O livro conta a história de um membro das SS nazista e assassino em massa que assume o papel de uma de suas vítimas e se transforma num respeitável cidadão e barbeiro em Tel Aviv.
Edgar Hilsenrath präsentiert in kurzen Dialogskizzen Stimmen aus verschiedenen gesellschaftlichen Schichten und zeichnet ein überraschendes Bild unserer Gesellschaft. Themen wie der Einfluss Hitlers, die Berliner Mauer und die Unsicherheit der Jugend werden präzise und satirisch behandelt.
In seiner Sterbestunde am Vorabend des 2. Weltkriegs lässt Wassermann seine ärmliche Kindheit in einem ostjüdischen Stedl mit all seinen Bewohnern und Geschichten Revue passieren
Als der 18-jährige Ruben Jablonski 1944 von den Russen aus einem ukrainischen Ghetto befreit wird, beginnt die abenteuerliche Suche des jüdischen Jungen nach einer neuen Heimat. Quer durch den Balkan reist er in das vom Krieg zerrissene, gerade im Entstehen begriffene Israel.
