Tento senegalský filmový tvůrce a spisovatel je považován za jednoho z největších autorů Afriky. Je často označován za „otce africké kinematografie“, což odráží jeho zásadní vliv na filmovou tvorbu na kontinentu. Jeho dílo zkoumá klíčová společenská a politická témata, čímž přispívá k hlubšímu porozumění africké zkušenosti.
Tři novely senegalského prozaika se zaměřují na mezilidské vztahy v nových historických podmínkách, a to jak na venkově, kde dosud přetrvává rodové právo a patriarchální řád (Osada v dunách, 1966), tak i ve městech, kde většina tradičních norem už neplatí (Uhranutí, 1973; Peněžní poukázka, 1966).
Tento román považuje většina kritiků za autorův nejlepší. Vychází ze skutečné železniční stávky na trati Dakar-Niger a počtem vykreslených postav je přirovnáván k Zolově Germinalu.
A novel set in West Africa, during the 1947-8 strike of the workers on the Dakar-Niger railway.
Le 10 octobre 1947, les 20 000 cheminots de la ligne Dakar-Bamako, qui s'appellent entre eux les "Bouts de bois de Dieu", se mettent en grève. Après cinq mois de conflit, ils parviennent à faire plier la direction et obtiennent gain de cause. Cet affrontement très dur marque un tournant profond dans les relations entre la population et l'administration coloniale. Mais il représente surtout une épreuve terrible pour les grévistes et leur famille. D'Ibrahima Bakayoko, le sage et charismatique leader du mouvement, à Ramatoulaye, Mame Sofi et toutes les femmes de Dakar, chacun affronte la répression et la faim, les dissensions et les doutes pour faire, enfin, triompher la solidarité...
