Karel Otčenášek Knihy

Drobná svědectví o pronásledování křesťanů v době komunistické totality i o jejich snahách o svobodu a blaho církve. Některé texty jsou přeloženy z němčiny, proto uvádím i překladatele.

Rozhovory s arcibiskupem Karlem Otčenáškem a jeho přáteli. Arcibiskup Karel Otčenášek, do svého odchodu do důchodu sídelní biskup královéhradecký, je jednou z nejvýznamnějších postav českého katolicismu druhé poloviny minulého století. Právě proto zkušený publicista dr. Bohumil Svoboda, mj. autor úspěšné knihy rozhovorů s msgre Jiřím Reinsbergem Hospodin rozjasnil svou tvář, se rozhodl představit širší veřejnosti osobnost tohoto nejen význačného kněze, ale též teologického myslitele, formou rozhovorů jak o jeho osudech životních, tak o jeho názorech mravních a náboženských.

podtitul: Drobná svědectví o pronásledování křesťanů v době komunistické totality i o jejich snahách o svobodu a blaho vlasti

Fenomén věznice. 1627-1857-2007 Sborník příspěvků z mezinárodní konference konané v Jičíně ve dnech 23. a 24. října 2007 Část II. - Historie věznice (1857-2007)

Kniha obsahuje cenná svědectví a osobní výpovědi, které tvoří mozaiku života křesťanských církví, zejména římskokatolické, nejvíce pronásledované za komunistické totality. Editoři uspořádali svědectví, která dokumentují brutalitu komunistických vyšetřovatelů a Státní bezpečnosti, kteří sadisticky týrali oběti za jejich náboženské přesvědčení a odlišný světový názor. Tato ideologie a doktrína třídní nenávisti byla násilně vnucována demokraticky smýšlejícím občanům v různých oblastech života, včetně školství. Obětmi ideologického teroru se stali nejen církevní představitelé, ale i běžní kněží, věřící, členové křesťanských organizací, nemocní, zemědělci a profesionálové, včetně lékařů a učitelů. Svědectví zachycují ponižování lidské důstojnosti, surové výslechy a osudy nevinných obětí komunistického teroru. Někteří z těchto statečných nepřežili následky těžkého mučení v padesátých letech. Kniha však oslavuje neotřesitelnou víru v Boha, která vítězila nad smrtí a utrpením, ačkoliv jména trýznitelů nejsou uvedena. Celkově odsuzuje zlo a zločin, přičemž prochází křesťanský postoj „nenávidět hřích, ale hříšníka milovat“.