Petr Maxmilián Husák Pořadí knih

Jak chápat dějiny a jak jim porozumět? Jak zanikají civilizace a světová impéria? Jaké jsou přednosti a nedostatky národního státu? Proč je nebezpečné náboženství, zejména islámský radikalismus? Jak lze charakterizovat Západ a proč je tolik nenáviděn? Jak se mění chápání českých dějin ve víru současných geopolitických událostí? Na tyto a podobné otázky odpovídá Petru Husákovi Jiří Hanuš, profesor obecných dějin Filozofické fakulty Masarykovy univerzity. Jejich rozhovor se týká zásadních politických, ekonomických a kulturních změn, jimiž procházíme. Nemůžeme již tvrdit, že žijeme v nějakém bezčasí – jsme dnes svědky událostí, pro jejichž pochopení potřebujeme novou orientaci v české, středoevropské i světové historii.

Proměny kněžské identity v prostředí českého katolicismu v 19. a 20. století. Kniha se zabývá proměnami života katolických kněží v 19. a 20. století, a to na příkladu tří kněžských biografií (Emanuel Masák, Antonín Ludvík Stříž, Dominik Pecka). Problematika proměn identity kněze v moderní době představuje relevantní téma historické vědy a zároveň pohnutý příběh společenského stavu, který se ještě v polovině 19. století těšil nezpochybnitelné společenské prestiži. S postupujícím časem se ale nakonec stal pro některé vítaným terčem kritiky, symbolem zpátečnictví a reakce, pro jiné zase symbolem věčného řádu, legitimní autority, autentické služby nebo i mučednictví. Tak či onak kněžská identita ani ve 20. století nepřišla o své sakrální, spirituální, ba přímo mystické obsahy. Právě jim se autor podrobně věnuje, jak již ostatně napovídá název knihy.

Autorka byla vždy nadšená kuchařka. V průběhu života se však u ní i u jejích dětí nečekaně a postupně sešlo několik diagnóz. Celiakie, histaminová intolerance, intolerance vůči laktóze. Začala proto hledat cestu, jak vařit pro celou rodinu tak, aby jídlo bylo zdravé, chutné a navíc na talíři lákavé. O své zkušenosti a recepty se chce podělit s těmi, kteří se o své dietní diagnóze dozvěděli teprve nedávno a začínají hledat cestu, stejně jako ji před lety hledala ona sama.

Aktualizované a doplněné vydání přelomové práce o revoluci v roce 1989 a „divokých devadesátkách“ přináší ucelený přehled novodobé české historie mezi lety 1977 a 1997. Novinář Petr Maxmilián Husák na základě svědectví přímých účastníků s humorem a nadsázkou hodnotí klíčová rozhodnutí a skutky, zvažuje alternativní možnosti vývoje a nahlíží do zákulisí české politiky. Kriticky poukazuje na chyby Václava Havla a polistopadových vlád, zejména v ekonomických reformách, které vedly k bankovnímu socialismu a kovbojskému kapitalismu, včetně vytunelovaných fondů a miliard deponovaných na exotických ostrovech. Zmiňuje také hlavní spor mezi Václavem Havlem a Václavem Klausem, jejichž myšlenky ovlivnily české dějiny. Publikace si neklade ambice být jediným výkladem moderních českých dějin a nechce nahrazovat práci historiků, kteří později přinesou vědecký obraz těchto let. Může však být podnětnou četbou pro zájemce o historii a politiku a cenným zdrojem informací pro studenty humanitních a ekonomických oborů. Součástí je unikátní reprodukce dopisu Václava Havla z 8. srpna 1999.

Petr Husák se ve své poměrně rozsáhlé sbírce, doplněné fotografiemi z rodinného archivu, zabývá světem, který je mu důvěrně známý a provází ho celým životem. Je tady nejen vůně domova, ale především otisky prvních (nebo možná i posledních) lásek, jejichž jizvy sice zahojil čas, přesto však po nich zůstává prázdnota a bezvědomí. Základem této sbírky jsou tedy křehké lyrické a intimní reflexe, komponované v duchu pravidelného rýmovaného verše, v nichž se básník smiřuje se "samotkou života", v nichž mapuje území citových ztrát a naslouchá mnohdy poněkud bezútěšnému času, kdy v jeho duši neúnavně klopýtá neklid a nepokoj.

Zkušený novinář Petr Husák nabízí fascinující svědectví o všech zákoutích novodobé české historie a politiky od roku 1977 do roku 1997. Jeho kniha s humorem a nadsázkou připomíná a hodnotí všechna zásadní rozhodnutí a počiny, promýšlí alternativní možnosti vývoje, nechává čtenáře nahlédnout do zákulisí české politiky a připomíná jedinečný sled událostí, které by zejména v revolučním období konce 80. a počátku 90. let nebyl schopen vymyslet sebegeniálnější režisér. Publikace s kritickým nadhledem poukazuje i na první chyby polistopadových vlád zejména v oblasti ekonomických reforem, v jejichž důsledku ve druhé polovině 90. let minulého století vzniknul tzv. bankovní socialismus a kovbojský kapitalismus a další negativní průvodní jevy: vytunelované fondy či miliardy deponované na nejrůznějších exotických ostrovech. Text je doplněn zajímavými dokumentárními fotografiemi, které dokreslují revoluční a neopakovatelný běh událostí konce 80. a začátku 90. let 20. století.

Práce mladého badatele o mnohostranné osobnosti kněze, spisovatele a pedagoga Dominika Pecky, ale také o chápání kněžského poslání v éře první republiky, v době protektorátu a především v epoše komunismu. Autorovým cílem bylo ukázat, s jakými problémy se český kněz ve 20. století musel vyrovnávat, co se od kněze očekávalo, jak se vyvíjely představy o kněžství, formách pastorace, pastoračních metodách. To vše lze u D. Pecky pozorovat nejen díky širokému rozsahu činností, kterým se věnoval, ale zejména pro odvahu o vlastních aktivitách a vlastním povolání přemýšlet a psát – a v neposlední řadě díky jeho vězeňské zkušenosti. Publikace líčí osobnost vynikajícího kněze s použitím dosud neznámých pramenů.

Kniha je pokusem o odpovědi na otázky týkající se nejen 17. listopadu 1989, ale také historických souvislostí, které tomuto dějinnému okamžiku předcházely. Petr Husák, zkušený novinář a také již autor tohoto žánru v úvodu mapuje atmosféru české undergroundové politiky 70. a 80. let, shrnuje všechny možné aspekty a předpoklady, které existovaly v dané situaci k převzetí moci, uvádí i konkrétní fakta prvních listopadových dnů, jež rozhodly o"tom, kam se bude ubírat tehdejší politika tohoto státu. Ptá se, zdali došlo k "námluvám" s mocí, jak to bylo s volbou prezidenta, a zdali se jednalo o revoluci anebo spíše o puč. Zvítězila skutečně pravda a láska nad lží a nenávistí?