Walahfrid Strabo Pořadí knih

Die Publikation bietet einen unveränderten Nachdruck der 1890 erschienenen Originalausgabe, die sich mit der vaterländischen Geschichte auseinandersetzt. Sie umfasst die Vita Beati Galli sowie eine Sammlung von Briefen von Vadian, die wertvolle Einblicke in die historische Entwicklung und kulturellen Aspekte der Zeit gewähren. Der hochwertige Nachdruck ermöglicht es, diese bedeutenden Texte der Vergangenheit zu bewahren und einem breiteren Publikum zugänglich zu machen.

St. Gallen und sein Kloster zählen zum UNESCO Welterbe, doch über den Namenspatron des Ortes ist wenig bekannt. Dabei gibt es mehrere Beschreibungen über Leben und Wirken des heiligen Gallus, deren ausführlichste und kunstvollste der Reichenauer Mönch Walahfrid Strabo im 9. Jahrhundert verfasst hat. Diese wird hier mit einer neuen Übersetzung und ausführlicher Kommentierung vorgelegt. Sprachen: Deutsch, Latein

Strabo napsal své nejznámější dílo "De cultura hortorum" pravděpodobně ve zralém věku jako opat kláštera Reichenau. Jako básník prokázal hlubokou znalost Vergilia a Ovidia, a také znalosti z oblasti zemědělství, botaniky a lékařství, pravděpodobně čerpající z antických a pozdně antických textů. Vergilius ve svých "Georgica" přenechává popis zahrad jiným, což Strabo převzal ve své práci. Čerpá z lékařského spisu "Liber medicinalis" od Quinta Serena a pravděpodobně také z "Naturae historia" Plinia Staršího. Originálnost Strabovy básně spočívá nejen v jeho vzdělanosti, ale také v jeho pozorovatelských schopnostech. V úvodu básně uvádí, že své znalosti získal i díky vlastní zahrádce, která se nacházela před jeho domem. Popis zahradnických prací a živé líčení rostlin ukazují, že Strabo měl skutečnou zkušenost s péčí o rostliny. Básní dýchá opravdový zájem o půdu a rostliny, znalost latinské literární tradice a oddanost křesťanským hodnotám. Spojuje praktický užitek s estetickou vnímavostí, náboženskou zkušenost s vědomím evropských intelektuálních kořenů. Jako benediktinský mnich se Strabo řídil pravidlem "ora et labora", což se v jeho díle manifestuje, zejména v závěrečných pasážích. Zahrada v bibli, jako symbol ráje a vzkříšení, pravděpodobně ovlivnila i jeho psaní.

Dieser Band gibt den Blick frei auf die Anfänge der Literatur der Reichenau. Der Klosterlehrer Wetti gehört mit seiner 'Vita Sancti Galli' zu den kulturellen Pionieren, die im Inselkloster Reichenau als erste wagten, lateinisch zu schreiben. Der 'Durchbruch' kam 824/825 mit Heito und Walahfrid (geb. 807). Heito (Abt seit 806; 823 zurückgetreten) faßte eine visionäre Jenseitsreise, die Wetti kurz vor seinem Tod erlebte, in schlichter lateinischer Prosa zusammen; Walahfrid (noch nicht einmal 18 Jahre alt) ging daran, die 'Visio Wettini' in anspruchsvolle lateinische Verse zu gießen. So begann die Reichenau, ein Kloster zu werden, das jahrhundertelang lateinische Werke hervorbrachte. Hermann Knittel hat die Visio Wettini neu ediert, in deutsche Verse übersetzt und den Text durch Einführung und Erläuterung schwieriger Stellen erschlossen.