Josef Hobzek Knihy

Toto rozsáhlé encyklopedické dílo čtenáře postupně seznámí s poklady světového umění. Opírá se o proslulé dějiny Josého Pijoana, které vyšly před téměř 70 lety. Čtenáři, milovníci umění, ocení bohatství obrazové dokumentace, na níž je dílo založeno. Vynikající barevné reprodukce představují jednotlivé kultury, epochy, umělecké proudy a osobnosti. Desetidílné Dějiny umění jsou určeny širokému okruhu zájemců o výtvarnou kulturu a kulturní historii. První svazek zavede čtenáře do samých počátků výtvarné tvorby v hlubinách pravěku, za kulturou starého Egypta a Íránu, za uměním sumerským, akkadským, babylonským a asyrským i za památkami předkolumbovské Ameriky.

Toto rozsáhlé encyklopedické dílo čtenáře postupně seznámí s poklady světového umění. Opírá se o proslulé dějiny Josého Pijoana, které vyšly před téměř 70 lety. Čtenáři, milovníci umění, ocení bohatství obrazové dokumentace, na níž je dílo založeno. Vynikající barevné reprodukce představují jednotlivé kultury, epochy, umělecké proudy a osobnosti. Desetidílné Dějiny umění jsou určeny širokému okruhu zájemců o výtvarnou kulturu a kulturní historii. Desátý díl Pijoanovy encyklopedie dovede panorama dějin umění od počátku 20. století po šedesátá léta. Seznámíme se se surrealismem i moderními směry druhé poloviny století: lyrickou abstrakcí v malířství, abstraktním expresionismem; samostatná kapitola je věnována i např. pop-artu. V moderním umění, stírajícím hranice mezi jednotlivými obory, má vedle sochařství své místo moderní architektura, procházející dynamickým vývojem, ale třeba i tzv. kinetické umění, op art a dokonce průmyslový design. Samostatně koncipované statě zpracovávají nejen současné proudy, ale i výrazné osobnosti západního umění z doby po 2. světové válce.

Osmý díl představuje 18. a 19. století, bohatě členěné období sahající od rokoka po poimpresionistické malířství. V Evropě umění vstoupilo do moderní doby, uvolnila se pouta nejrůznějších konvencí, rozšířily možnosti reagovat na soudobé proměny. V 18. stol. zaujal malíře každodenní svět lidí i věcí; klasicista David a romantikové Géricault a Delacroix ztvárnili velké události doby; Courbetův, Milletův a Daumierův realismus zobrazil obyčejného člověka a jeho prostředí. Rozvíjela se krajinářská malba, impresionismus; van Gogh odkryl výrazové možnosti barvy, Cézanne její kompoziční možnosti. Výklad o hlavních proudech výtvarného umění v Evropě doplňuje zajímavá stať o koloniální architektuře Latinské Ameriky. Značná pozornost je věnována francouzskému malířství 19. stol., samostatné studie F. Goyovi a E. Manetovi.

V poslední dekádě 19. věku až po dvacátá léta 20. století, které sleduje tento díl Dějin umění, docházelo v souvislosti s rozvojem průmyslové civilizace k revolučním proměnám v architektuře i ke složitému vývoji výtvarného umění. Zaznamenáváme četné zvraty ve výtvarném myšlení a senzibilitě, objevy v oblasti formy i nekonvenční reakce na společenskohistorické skutečnosti. Nejprvé scénu ovládli umělci prosazující principy symbolismu, kolem r. 1900 prožívá vzmach secese, ale už s novým stoletím se otevírá vlastní historie moderního umění. V rychlém sledu se střídají tendence a indiviuální hledání: fauvismus v čele s Matissem, kubismus zejména Picassův a Braqueův, ruská avantgarda, holandská skupina De Stij, italští futuriské, dadaismus, německý expresionismus... Naznačený rámec v knize překračuje studie o naivním umění a kapitola z dějin tzv. pařížské školy.

Pátý svazek je vyhrazen přípravnému období a první fázi renesance - jednoho z nejvelkolepějších hnutí v dějinách evropského kontinentu. Jako další velký jednotný sloh navázala a reagovala na gotiku a vydala bohaté plody jak v architektuře, tak i v sochařství a malířství. Obsahuje: počátky renesance, pisánští sochaři, počátky středověkého malířství v nItálii, Giotto, sienské malířství 14. a 15.st., vlámské umění 15.st., florentská architektura, Brunelleschi, velcí toskánští sochaři 15.st., Donatello, malíři rané renesance, Botticelli, Leonardo da Vinci.

Šestý svazek je věnován 16. století, období, kdy vydala své nejcennější plody renesance a kdy se k vrcholům vzepjal velký počet geniálních umělců. Navštívíme hlavní umělecká centra v Itálii, především Řím a v něm vatikánský palác s Raffaelovými freskami a Sixtinskou kapli s výzdobou Michelangela. V Benátkách se zase vyhranila originální malířská škola, jejímiž protagonisty se stali Giorgione, Veronese, Tintoretto a Tizian, jeden z největších koloristů všech dob. Dále sledujeme vliv renesančních ideálů ve Španělsku (s ojedinělým zjevem El Greca), ve Francii (v konfrontaci s klasickým cítěním i manýristickou tvorbou). V Nizozemí upoutá osobnost H. Bosche a P. Breughela. Obraz dokreslují kapitoly vyhrazené střední Evropě a tvorbě dvou velikánů renesance A. Dűrera a L. Granacha.