Jan Sedlák Pořadí knih

Návštěvníka Žďáru nad Sázavou zaujme již z dálkových pohledů krystalická hmota architektury někdejšího poutního kostela sv. Jana Nepomuckého na Zelené hoře. Když pak následně projde prstencem ambitů a vstoupí na nádvoří chrámu, neubrání se pocitu nadpozemské skutečnosti, dojmu jakéhosi tajuplného prostoru mezi zemí a nebem. Toto dílo architekta Jana Blažeje Santiniho-Aichela předčilo podle mnohých znalců dějin architektury vše, co do té doby u staveb tohoto typu vzniklo v Čechách a v celé střední Evropě. Autoři publikace Zelená hora s podtitulem Žďársko Jana Santiniho, profesoři dějin umění a architektury Jiří Kroupa a Jan Sedlák, ve své publikaci nevěnují pozornost jen Svatojánskému poutnímu kostelu na Zelené hoře, ale také Santiniho stavbám v bývalém cisterciáckém klášteře ve Žďáru nad Sázavou, konírně a jízdárně, Opatské aule v prelatuře kláštera, Dolnímu hřbitovu, hospodářskému dvoru „Lyra“ u Bránského rybníka a dalším. Představují také sakristii hřbitovního kostela Nejsvětější Trojice ve městě a Santiniho stavby na Žďársku - chrám sv. Václava Zvoli, panský hostinec s dvorem v Ostrově nad Oslavou, kostel sv. Petra a Pavla v Horní Bobrové nebo farní kostel v Obytčově. Texty jsou doplněny krásnými fotografiemi současného stavu historického centra a na konci je opět zařazena mapka s jednotlivě vyznačenými stavbami.

Bydlení uprostřed zahrad je poutavým místopisem domů a vil Masarykovy čtvrti. Publikace jen vyzývá k procházce touto čtvrtí. Kapitoly jsou řazené chronologicky od prvních vil v této lokalitě, které byly realizovány ještě v 19. století, přes stavební boom v obodobí První republiky až po zajímavé stavby z posledních let.

Publikace poutavým způsobem dokumentuje neobyčejně velké architektonické bohatství v Moravské Třebové. Svým textem, obrazovým doprovodem a grafickým řešením představuje uměleckohistorický odkaz městské památkové rezervace Moravská Třebová s dominancí dvou rozhodujících slohových období - renesance a baroka.

Vila Tugendhat: prostor ducha a umění koncept knihy a barevné fotografie Libor Teplý Vydáno ve spolupráci s Muzeem města Brna Fotografická publikace představuje obrazem i slovem tuto památku UNESCO jako umělecký a architektonický skvost světového významu. Připravila ji dvojice autorů – historik umění a fotograf. Autor textu knihy prof. Jan Sedlák se zabývá smyslem a významem Vily Tugendhat, která se záhy po jejím dokončení stala pilířem moderní architektury a je jím doposud. Výtvarné fotografie ing. Libora Teplého pořízené záhy po památkové obnově Vily Tugendhat v roce 2012 ukazují nejen interiér a exteriér Vily Tugendhat, ale zaměřují se především na výtvarné a myšlenkové kvality této stavby. Barevné, většinou celostránkové fotografie doplňuje soubor menších černobílých archivních fotografií pořízených krátce po dokončení stavby. Kniha vyšla ve dvou samostatných jazykových mutacích: české (ISBN: 978-80-86871-16-5) a anglické (ISBN: 978-80-86871-17-2).

Publikace je praktickým průvodcem po historii, urbanismu a architektuře celého území Prahy 3, tedy Žižkova spolu s částí Vinohrad. První část, jejímž autorem je architekt Jan Sedlák, se věnuje historii území a vývoji urbanismu městské části, hodnocení současného stavu i pokusu o pohled do budoucího vývoje. Jedoplněna o historické mapy a staré i současné fotografie, plné specifické atmosféry zachycených míst. Druhý oddíl je klasickým průvodcem po architektuře obvodu od historika architektury Zdeňka Lukeše, který v oblasti Žižkova a Vinohrad prováděl podrobné architektonické průzkumy, zejména se zaměřením na architekturu 19. a 20. století, a objevil zde práce našich nejvýznamnějších architektů (Mocker, Fanta, Kotěra, Plečnik, Zázvorka, Havlíček, Hübschmann, Roškot, Kozák, Tyl, Krejcar aj.). Publikaci doplňují fotografie renomovaných fotografů Karla Cudlína a Ester Havlové.

Kniha z edice Slavné vily je první publikací, která komplexně zkoumá architekturu individuálního bydlení v kraji Vysočina, známém středověkými a renesančními památkami, lidovým stavitelstvím a přírodními krásami. Obsahuje padesát ukázek vil a rodinných domů od konce 19. století po současnost, které ukazují, jak region reagoval na proměnlivý vývoj architektury. Na rozdíl od Prahy a Brna, kde se již od počátku 20. století formovala centra moderního designu, Vysočina spíše přijímala vnější vlivy. Místní projektanti se inspirovali návrhy z těchto center, nebo si stavebníci najímali renomované architekty z Prahy a Brna. Mezi významnými architekty, kteří zde zanechali své stopy, jsou Josef Gočár, Kamil Hilbert a další z Prahy, a Bohumír Čermák z Brna. Funkcionalismus, dominantní v architektuře větších měst, se na Vysočinu dostával pomaleji, přičemž jeho specifická podoba se formovala v kontextu místního prostředí. Příklady moderních vil z posledních let dokazují, že kvalitní projekty individuálního bydlení mohou vznikat i mimo hlavní architektonická centra. Publikace byla redigována Janem Sedlákem a přispěli na ní historici umění a architekti jako Lubor Herzán, Jan Hubáček a další.

Publikace Slavné brněnské vily navazuje na úspěšnou publikaci Slavné pražské vily, jejíž první vydání, dotisk a rozšířené vydání byly téměř okamžitě rozebrány. Na 15. mezinárodním stavebním veletrhu For arch 2004 byla publikace oceněna Čestným uznáním "Zlatá pečeť . Brněnská veřejnost i odborné instituce si rovněž žádají publikaci s tématem brněnské vily. Kniha obsahuje jednak úvodní pasáž o moderní české architektuře, specificky potom o brněnské architektuře se zaměřením na rodinné bydlení, informace, fotografie, plány slavných vil a literárně zpracované příběhy o architektech, stavebnících, stavitelích a lidech kolem moderní české architektury. Publikace specifickým způsobem mapuje jednu z oblastí naší architektury, která doposud nebyla souhrnně zpracována.

Kniha zkoumá vilovou architekturu Jihomoravského kraje od poloviny 19. století po současnost, přičemž Brno hraje klíčovou roli v architektonické historii posledních dvou století. V moravské metropoli působila většina zmíněných architektů, mezi nimiž vynikl Leopold Bauer se svou Reissigovou vilou ve stylu geometrické secese. Adolf Loos, brněnský rodák, navrhl vilu cukrovarníka Bauera v Hrušovanech. Brno proslavil také Ludwig Mies van der Rohe vilou Tugendhat. V meziválečném období se město stalo centrem funkcionalistické moderny, kterou formovalo množství avantgardních architektů, jako jsou Bohuslav Fuchs, Ernst Wiesner, Jindřich Kumpošt a další. Jejich vliv přesahoval hranice Brna, což vedlo k realizaci solitérních vil v celém Jihomoravském kraji. Kyjov, město na Slovácku, bylo domovem tří architektů, včetně Poláška, který zde postavil sedm vil. Publikaci vydala umělecká agentura Foibos ve spolupráci s Národním památkovým ústavem a Muzeem města Brna. Projekt Slavné vily Čech, Moravy a Slezska má patronát manželky prezidenta republiky, ministra pro místní rozvoj a Ministerstva kultury ČR, zatímco hejtman Jihomoravského kraje převzal záštitu nad knihou a výstavou.