Jeden z nejpozoruhodnějších literárních dokumentů z druhé světové války napsala dvaadvacetiletá komunistka v cele smrti ženské věznice ve Vratislavi před popravou v r. 1943. Není jen obrazem posledních dnů jejího života, ale i výrazem hloubky myšlení, cítění a přesvědčení. Bilancuje vněm svůj život, zamýšlí se nad vztahem k rodičům, přátelům a kamarádům, rekapituluje i historii své jediné lásky, s níž se ještě před válkou rozešla.
