Marián Leško Životopis
1. srpen 1954
Marián Leško (* 1954) patří k nejostřejším slovenským politickým komentátorům. Od roku 1982 byl redaktorem Nového slova, týdeníku Ústředního výboru KSS, a členem komunistické strany. Po převratu prošel Pravdou a Prácou, od roku 1996 komentoval politiku v SME a Trendu, v letech 2019 až 2021 radil prezidentce Čaputové. Je autorem knih Mečiar a mečiarizmus a Ficokracia.
Marián Leško vystudoval obor filozofie a historie. Několik let byl vysokoškolským učitelem, potom pracoval jako redaktor týdeníku Nové slovo. Od roku 1993 působil v deníku Pravda. Stal se jeho šéfredaktorem a tuto funkci zastával čtyři týdny. Komentátorem SME je od 1. dubna 1996. Od té doby až do ukončení vysílání na Slovensku byl také spolupracovníkem Radia Svobodná Evropa, kde měl pravidelné komentáře. Je autorem čtyř knih: Ľudia a ľudkovia z našej politickej elity (1993), Slovenské tango v roku jeden (1994), Mečiar a mečiarizmus (1996), Masky a tváre novej elity (2000). V publikaci Slovensko v šedej zóne, kterou vydal Inštitút pre verejné otázky v roce 1998, napsal úvodní šedesátistránkovou kapitolu s názvem Príbeh sebadiskvalifikácie favorita. Od dubna 2000 do dubna 2003 připravoval pro deník SME pravidelnou tematickou stranu. Za tu dobu zveřejnil celkem 124 analytických textů. Od května 2003 se věnuje především každodennímu komentování vnitropolitického dění. Od té doby až do prvního února 2005 napsal celkem 374 komentářů. Od roku 2002 je pravidelným hostem pořadu TV Markíza Sedem s.r.o.