Petr Hrubý Pořadí knih

Otázky jako technologická praxe, vybavení a infrastruktura dolů i hutí či profesní skladba a životní podmínky v hornických osadách byly až dosud spíše studijním problémem specifické skupiny archeologů. Přitom bez snahy o co nejkonkrétnější obraz dolů, úpraven, hutí a hornických osad ze závěru přemyslovské éry zůstává produkce stříbra, jakožto jeden z určujících fenoménů mladšího českého středověku, stále abstraktním pojmem. Úkolem, který si klade tato monografie, proto není znovu se pokoušet popsat politický průběh rozkvětu českého stříbrorudného hornictví ve 13. století, zrod báňské správy, horního práva či reformy mincovnictví; to vše bylo učiněno už mnohokrát. Cílem je uchopení konkrétních obrysů toho, co představovalo rudné hornictví a hutnictví ve středověké krajině. Metody i instrumentální pomůcky při zpracování tématu odpovídají důsledně interdisciplinárnímu pojetí. V některých úsecích výzkumu mají vědy a metody přírodovědné dokonce hlavní slovo, podstata tématu však zůstává historická.

Umělecký a kulturní transfer v otevřeném prostoru česko- saského Krušnohoří na prahu raného novověku.

Zaručený systém metod a technik prodeje používaný nejlepšími světovými obchodníky.

Sepulkrální památky hrají významnou historickou roli a jsou i frekventovaným cílem laického zájmu. Jsou zastupiteli a vděčným objektem bádání. Tato práce předkládá 94 primárně dochovaných sepulkrálních památek v jejich užším vymezení trojrozměrných kamených hmotných artefaktů typu náhrobníků, epitafů nebo náhrobních desek. Je zde doplnění úvodní částí. která přináší přehled dosavadního bádání sepulkrálním památkám Lounska. Autoři si postupně všímají celé škály výpovědní hodnoty zachycených památek. V závěru pak názorně shrnují v mnohém nezastupitelný význam sepulkrálních památek pro poznání histrorického kontextu nejen daného regionu.

Exilový historik na příkladu Austrálie přibližuje roli Československa v mezinárodní propagaci komunismu. Výklad shrnuje především činnost profesora literatury na Filozofické fakultě Karlovy univerzity Milnera, který byl do Prahy přesunut coby agent NKVD z New Yorku. Věnuje se rovněž zpravodajským aktivitám československého konzulátu v Austrálii během let 1951 až 1971. Zobrazuje působení australských komunistických intelektuálů za studené války.

Rozhovory s osobnostmi sdruženými kolem exilového časopisu Skutečnost (1949-1953) a s dalšími představiteli nejrůznějších profesí, kteří emigrovali v roce 1948