"Jak lehce lze celý život vyslovit v několika větách.“ – Marie Adamcová (1932) své ohlédnutí za obdobím a krajem svého dětství v selské usedlosti v obci Klamoš u Chlumce nad Cidlinou přeci jen rozvinula a nabízí nejen své osobní vzpomínky, ale záznam svého pohledu na venkovské prostředí, přírodu a lidské vztahy jak je bylo možné v daném období autenticky prožívat. Časově se autorka především vrací do let svého dětství, do třicátých a čtyřicátých let dvacátého století. Přestože, jak sama říká, větší část života prožila v Praze (vystudovala tam Vysokou školu uměleckoprůmyslovou a mimo jiné působila jako výtvarnice v divadle Semafor), silné vzpomínky na dětská léta byly podnětem k vylíčení pestrých peripetií a zážitků vlastních, ale především příslušníků autorčina rodu.
