Vladimír Mařík Knihy

Vědomí je klíčovou záhadou moderní vědy. Dosud ale neexistuje jeho jednoznačná definice. Kniha se zabývá otázkou vědomí z mnoha různých pohledů ve formě esejů: od textů filosofických, křesťanských, buddhistických a spiritualistických přes eseje z oblasti biologie, psychiatrie, neurologie, genetiky či neurochirurgie až po názory fyziků, kybernetiků, robotiků a odborníků na umělou inteligenci. Jednotícím prvkem všech těchto pohledů se zdá být jak nezbytnost přítomnosti tzv. vnitřního pozorovatele, který pozoruje, hodnotí a prožívá vlastní činnost jedince, tak i schopnost jedince vědomě si stanovovat cíle a „vnitřní nutkání“ směřovat k těmto cílům. Tyto schopnosti však nejsou a nemohou být vlastní počítačům dnešní von Neumannovy architektury ani neživým systémům obecně. Proto umělé vědomí strojů (zatím) nelze realizovat a musíme se spokojit pouze s jeho více či méně věrnou počítačovou simulací v podobě náhražky, tedy strojového vědomí. Bez umělého vědomí nemůže nikdy nastat obávaná vzpoura strojů proti člověku, takzvaná Kurzweilova singularita. Výzkum vědomí pomáhá postupně posouvat hranice výzkumu i v oblasti obecné umělé inteligence (AGI).

Publikace, určená studentům a odborníkům v oblasti aplikací informačních technologií, je pokračováním série knih Umělá inteligence 1 až 3. Tento díl je věnován problematice zacházení s neurčitostí – vysvětluje fuzzy logiku i fuzzy řízení, pravděpodobnostní algoritmy, nové výsledky týkající se neuronových sítí a zobecněnou teorii informace. Další bloky se soustředí na dobývání znalostí z dat a datové sklady, na evoluční techniky a na holonické systémy.

Umělá inteligence je hraniční obor, ve kterém se setkávají počítačové vědy a technika s psychologií a filosofií. Kniha se soustřeďuje na problematiku umělé inteligence z technického hlediska, které si klade za cíl rozšířit třídu úloh řešitelných pomocí počítače směrem k úlohám, které se dosud považovaly za doménu lidí (od hraní tak náročných her jako jsou šachy, přes překlad textu v přirozeném jazyce až ke stanovení a srozumitelnému zdůvodnění diagnózy složitého případu). První díl dvousvazkové publikace je věnován obecným metodám reprezentace, využití a získávání znalostí. Všímá si i kombinatorické náročnosti některých předkládaných metod a upozorňuje na význam heuristického přístupu. Vedle kapitol o dnes již klasických metodách reprezentace znalostí, jako jsou matematická logika a sémantické sítě, obsahuje i přehled formalismů, které se pokoušejí zachytit přirozený úsudek (kvalitativní modelování). Schopnost rozpoznávání a učení patří mezi nejvlastnější charakteristiky živých organismů. Problematice návrhu algoritmů pro simulaci těchto schopností s využitím klasické počítačové literatury i na neuronových sítích jsou věnovány samostatné kapitoly.

Druhý díl dvousvazkové publikace poskytuje přehled o řadě nástrojů i technik, které byly vyvinuty pro řešení speciálních aplikačních úloh. Začíná kapitolami o expertních systémech, jejich základních rysech, nástrojích pro jejich vytváření a postupech pro zacházení s neurčitostí. Samostatná kapitola je věnována znalostními inženýrství a praktickým problémům získávání a využívání znalostí. Kapitoly o počítačovém vidění a zpracování přirozeného jazyka či zvukových signálů naznačují, jaké problémy je třeba řešit, aby počítačové systémy získaly schopnost těžit z tak významných zdrojů informací, jakými jsou zrakové a sluchové vjemy pro člověka. Pro řešení praktických plánovacích úloh je atraktivní použití logického programování s omezujícími podmínkami vysvětlené v kapitole o jazycích pro umělou inteligenci.

Pátý díl nese podtitul "Na cestě k Umělému (tělu, mozku či duši)". Autoři jednotlivých kapitol se přístupnou formou zamýšlejí nad současným stavem i nad možnými směry vývoje teoretických disciplín i technologií potřebných pro vytváření systémů umělé inteligence. Jednotlivé kapitoly, mezi jejichž autory je i řada věhlasných zahraničních odborníků, shrnují aktuální stav poznání nejen na úrovni filozofických úvah, ale představují i přírodou inspirovaná technická řešení, která otvírají nový pohled na základy učících se kognitivních a robotických systémů včetně ukázek konkrétních existujících řešení. Publikace není zaměřena pouze na odbornou technickou veřejnost, ale je určena všem zájemcům o moderní informační technologie s humanitním či přírodovědným zaměřením, které láká k zamyšlení a k diskusi.

Umělou inteligenci (UI), hraniční obor spojující počítačové vědy, techniku i humanitní obory, je možno studovat z řady různých aspektů. Třetí díl popisuje zcela nové biologicky motivované směry v UI a věnuje se teoriím, které v poslední době přispívají k dynamickému rozvoji UI. Kniha zkoumá i možnosti a meze umělé inteligence z nutného nadhledu, který používá a vysvětluje jak argumenty filozofického typu, tak výsledky teorie algoritmické složitosti. Je určena studentům, doktorandům i zájemcům o obor s bakalářským vzděláním.

Průmysl 4.0 nepřináší zásadní změny pouze v oblasti průmyslové výroby. Ta je sice středem její pozornosti, přesah 4. průmyslové revoluce je mnohem širší. Průmysl 4.0 je označení pro nástup digitalizace, automatizace výroby a změn na trhu práce, které s sebou tato koncepce přináší. Jde o novou filozofii přinášející celospolečenskou změnu a zasahující celou řadu oblastí od průmyslu, přes oblast technické standardizace, bezpečnosti, systému vzdělávání, právního rámce, vědy až po trh práce.

Česká republika jako jedna z nejprůmyslovějších zemí Evropy stojí na křižovatce. Stávající ekonomický model České republiky postavený zejména na využití kvalifikované a relativně levné pracovní síly se vyčerpal. Zásadní transformace české ekonomiky, pokud máme patřit k vyspělým zemím, je nevyhnutelná.