Sonu Shamdasani Pořadí knih

Semináře o kundaliní józe, které Carl Gustav Jung přednesl v roce 1932 v Curychu, jsou považovány za klíčové pro psychologické chápání východního myšlení a transformace vnitřní zkušenosti. Jung v nich našel model pro vývoj vyššího vědomí a interpretoval jeho symboliku v kontextu individuačního procesu. Redaktor Sonu Shamdasani spojil Jungovy přednášky s diskusemi účastníků, čímž přiblížil fascinaci intelektuálů předválečné Evropy východní spiritualitou, která se odhalovala s každým novým překladem jógických a tantrických textů. Shamdasani zrekonstruoval semináře na základě nových dokumentů a vysvětluje, proč Jung považoval porozumění východnímu myšlení za klíčové pro rozvoj západní psychologie. Zároveň se zaměřuje na otázky, které trápily nejen Junga, ale i účastníky: Jaký je vztah mezi východními náboženskými školami a západní psychoterapií? Existuje spojitost mezi esoterickými tradicemi a osobními prožitky? Jak mohou symboly kundaliní jógy osvětlit psychózy? Tyto otázky jsou relevantní i pro současné čtenáře. Kniha rovněž obsahuje nový materiál z Jungových seminářů, přednášky indologa Wilhelma Hauera, ilustrace čaker a klasický překlad tantrického díla Šatčakranirúpana od Johna Woodroffa.

Rozhovor dvou předních současných světových psychologů, Jamese Hillmana, zakladatele hnutí archetypální psychologie, a editora Jungovy Červené knihy a historika psychologie Sonu Shamdasaniho, se odehrává na pozadí vydání Červené knihy a prochází tématy, která jsou důležitá pro moderní psychologii. Dotýká se vztahu živých a mrtvých, vztahu k mrtvým a živým v našich snech a fantaziích, otázek kreativity a výtvarného vyjádření, psychologie umění, narativní psychologie, hlubinné psychologie, významu křesťanství pro moderního člověka, vztahu člověka k minulosti a jejich souvislostí s dnešním myšlením.

Rukopis slavné Červené knihy vázaný v kůži pojmenovaný autorem původně Liber Novus ležel od smrti C. G. Junga v trezoru jedné švýcarské banky. Jungova rodina považovala zápisky za příliš intimní a fantastické, bála se kompromitace a odmítala jakékoli návrhy na zveřejnění. Teprve v roce 2000 se britskému historikovi lékařství Sonu Shamdasanimu podařilo domluvit se s dědici pořízení faksimile původního Jungova rukopisu a jeho vydání. Od prvního vydání v angličtině, němčině a češtině kniha zaznamenala celosvětový úspěch a řadu vydání v mnoha jazycích. Stejně populární jako velkoformátová kniha v podobě středověkého foliantu s Jungovými vlastnoručními kresbami je ve světě její čtenářská edice, která obsahuje pouze text bez grafického doprovodu, který ovšem o to víc vyniká svou profétickou silou obraznosti a jazykové barevnosti. „Kniha, která představuje zásadní přínos k porozumění kulturní historie dvacátého století.“ Magdaléna Platzová, Respekt „Nakladatelství Portál provedlo monumentální čin. Do češtiny – jako do druhého překladového jazyka na světě – převedlo faksimile a bohatě komentované vydání Jungovy Červené knihy.“ Stanislav Komárek, Lidové noviny

Čtyři roky po vydání Jungovy Červené knihy vydalo nakladatelství Norton obsáhlý ilustrovaný komentář k Jungově životopisu na pozadí jeho četby. Kniha vychází z unikátních dosud nezveřejněných Jungových rukopisů a z faksimile knih z Jungovy knihovny, které zakladatele hlubinné psychologie provázely po celý jeho tvůrčí život a které mu byly inspirací při promýšlení psychologických a filozofických koncepcí. Znovu se setkáme s ukázkami z tzv. Černých knih a z Červené knihy, s knihami, které Junga vedly ke studiu nevědomí, s texty gnostickými a alchimistickými i s klasickými rukopisy orientální moudrosti. Roku 1912 si Jung o své četbě poznamenal: „Kdyby se snad stalo, že by všechny tradice světa zmizely jako mávnutím proutku, celou mytologii a historii náboženství by znovu vytvořily nové generace.“ Sonu Shamdasani (1962) je editorem Jungovy Červené knihy (Portál, 2009), autorem několika biografických prací o C. G. Jungovi. Působí v Londýně, kde na několika univerzitách přednáší dějiny psychologie.