Martin Sichinger Pořadí knih (chronologicky)

Román šumavského rodáka Martina Sichingera Přijde na tě esenbák se odehrává ve Vimperku během čtyř letních dní roku 1975. Vypravěčem je desetiletý Michal Zídek, hrdina románů Zítra přijde Olah a Kocovina šumavského léta. Prázdninové dobrodružství, při němž pátrá po ukradené koloběžce, otevírá téma šikany, o které se v socialistickém školství příliš nemluvilo. Příběh zachycuje dětskou touhu vypořádat se se světem, v němž se nátlak projevuje v překvapivých podobách, i schopnost postavit se následkům všeho, co se dětem někdy nešťastně vymkne z rukou.

Samoty U Sedmi zlodějů, Čkyně, červenec 1984. Marie utíká z psychiatrické léčebny v Dobřanech, aby se alespoň na chvíli vrátila domů na šumavské samoty. Současně dostává vimperský strážmistr Sejkora rozkaz zabývat se již téměř zapomenutým případem posledního "svobodného" sedláka na okrese, který na samotách hospodaří. Jaká tajemství odhalí a jaké křivdy připomene jejich setkání? Román vimperského autora Martina Sichingera vypráví o bezpráví v šumavském podlesí.

Bylo nás pět za časů normalizace – tak by se dal charakterizovat tragikomický román ze šumavského pohraničí, líčený očima Michala Zídka, žáka 7. C vimperské Základní školy československo-sovětského přátelství. On a jeho spolužáci národnostně pestrého původu – tak charakteristického pro pohraniční pásmo – prožívají svá chlapecká dobrodružství, hrají si na indiány, užívají si školních radostí a starostí. Zdobí budovatelské nástěnky, běhají při branném cvičení v plynových maskách… A tváří v tvář zákeřným praktikám soudruhů učitelů, lampasáků, šikanujících deváťáků, drsných dívek i nečekané tragické smrti jednoho z kamarádů vstupují z prostoru dětských her do prostoru dospělosti.

Vimperk, červen 1947. S příchodem nových nadřízených, komunistů Rejmonta a Hartla, dostává strážmistr Jan Firman nový úkol: zajistit, aby osidlování Šumavy úspěšně pokračovalo. Jenže osídlenci, rumunští Slováci, si přinášejí neotřesitelnou víru v moroie a zmory, i nesmyslnou nenávist k dívce z Valea Târnei, kterou viní za smrt svého bratra… Druhý případ Jana Firmana je volným pokračováním úspěšného románu Duchové Šumavy.

Román mapující historii pohraničí, zasazený do Vimperku roku 1987, nástupu perestrojky, pražské návštěvy Michaila Gorbačova, ale i sílícího ekologického hnutí, vnitropolitického zápasu uvnitř KSČ a tragických ozvěn sovětské invaze. Velitel místní stanice VB se před festivalem Setkání mládeže Šumavy chystá na návštěvu významného politického hosta a snaží se zabránit všem provokacím. Největším rizikem se pro něj stává pátrání mladíka, jemuž sovětská armáda před téměř dvaceti lety zastřelila otce a který tuší, že nešlo o nehodu, ale o dokonale připravenou vraždu. A důkazů, že tomu tak bylo, najednou podivuhodně přibývá... Kocovina šumavského léta od Martina Sichingera, dvojnásobného držitele Ceny Johanna Steinbrenera udílené na festivalu Šumava litera, je už pátý autorův román z oblasti českého pohraničí.

Elvis Cole, Joe Pike, Scott James a legendární policejní pes Maggie tentokrát pohromadě. Na stopě teroristů… Když si soukromého detektiva Elvise Colea najme žena znepokojená zmizením své sestry, zavede ho pátrání ke zdánlivě obyčejnému rodinnému domku. V normálních domech se však obvykle neskrývají vraždící zločinci s hromadou výbušnin… Ulice je vzápětí plná policistů a mezi nimi i Scott James se svým legendárním policejním psem Maggie, fenkou německého ovčáka obdařenou výjimečnou inteligencí. A pouze Scottovi se podaří zahlédnout prchajícího vraha. Zabiják má ale jedno pravidlo: Nikdy nenechávej svědka naživu. Elvis Cole se náhle zdá policii podezřelý a jeho parťák Joe Pike mu přispěchá na pomoc. Scott a Maggie uniknou o vlásek smrti. A cesty této čtveřice se protnou. Společně se pouštějí do boje proti obchodníkům se zbraněmi a gangům s vazbami na teroristy. Sledovat stopu lží v pavučině, kde skoro nikdo není tím, za koho se vydává, je ale nesmírně těžké. A smrtelně nebezpečné.

Na začátku listopadu 1918, v bouřlivých dnech rozpadu Rakouska-Uherska a vzniku Československa, dostává písecký poručík Reiner rozkaz potlačit povstání šumavských Němců, kteří se nehodlají smířit s existencí nového státu a vyhlásí si svou vlastní župu Böhmerwaldgau. Přestože stojí proti obrovské přesile, úkol splní a ke své jednotce se vrátí jako hrdina. Jenže netuší, že v květnu 1949 se bude muset jako nepřítel komunistického Československa dostat přes bavorskou hranici a jeho jedinými spojenci budou právě ti šumavští Němci, proti kterým kdysi bojoval… Poslední šumavská pastvina je čtvrtý dobrodružný román vimperského rodáka Martina Sichingera věnovaný příběhům naší západní hranice.

Nový román z prostředí Šumavy od renomovaného spisovatele Martina Sichingera, držitele Literární ceny Knižního klubu. Několik dní po invazi v srpnu 1968 ohlásí sovětská vojenská delegace návštěvu ve vimperské sklárně. Důstojníci si chtějí prohlédnout sklo, které se posílalo carevně Kateřině Veliké, a navázat přátelské styky s dělníky-komunisty. V posledním okamžiku však jeden z místních sklářů pochopí, co je účelem bratrské návštěvy, a vzácné sklo skryje na místě, kde by ho nikdo nehledal… Příběh o hledání tohoto pokladu je možné také číst jako příběh šumavského sklářství, které od předválečných vítězství na světových výstavách došlo v důsledku socialistického hospodářství a následné privatizaci k úplnému krachu.

Když se dva mladí lidé, Krista a Jack, vydají na noční vyjížďku do pouště, nečekají, že by se mohlo stát něco hrozného. Romantika se však brzy změní ve smrtelné nebezpečí a oni dva v kořist, která se dá zpeněžit. Kristina matka Nita Moralesová se však domnívá, že její dcera prostě utekla z domu. Přesto se obrátí na Elvise Colea, aby ji našel a přivedl nazpátek. Skutečnost je však mnohem horší. Ve hře jsou nelítostní bandité, kteří své zajatce bez milosti zabíjejí. Lepkavá pavučina organizovaného zločinu se vzápětí začíná stahovat i kolem Colea. Jeho parťák Joe Pike má náhle plné ruce práce a místo dvou unesených teď musí najít tři. Není už ale na všechno pozdě?

Píše se říjen 1946. Bolestné válečné dozvuky se mísí s radostnou přítomností, ale i s temnými tóny naznačujícími budoucnost. Nepřítel je najednou nejasný. A když už je rozeznán, jeho kroky jsou naprosto nevypočitatelné. Na jedné straně stojí Kilián Nowotný, slavný pašerák, Král Šumavy. Na druhé štábní kapitán Ladislav Kilián, velitel trofejního oddílu ministerstva vnitra. Oba ví o cenném paši, který odsunutí Němci schovali v domě pod vimperským zámkem. A mezi nimi se strážmistr Jan Firman, syn slavného fi nance, marně snaží odhalit, co se skrývá ve městě, z něhož všechny cennosti odvezly americké jednotky. Vimperský rodák Martin Sichinger potvrzuje i v tomto románu, že jeho trumfem je láska k místu, které zná. Duchové Šumavy jsou rekviem za dobou, kdy přes hranice chodili pašeráci a na hutích pracovali sklářští mistři. Zároveň jsou dramatickým příběhem, který ukazuje, jak obtížné bylo poválečné osídlení převážně německého pohraničí.

Příběh ze současných Čech od Martina Sichingera, držitele Literární ceny Knižního klubu za román Cukrový klaun (2008), nás přivádí ke starým příběhům šumavského pohraničí. V roce 1959 vznikl podle scénáře Rudolfa Kalčíka film Král Šumavy, ve kterém příslušníci pohraničního praporu SNB Kiliána dopadnou a zabijí. Film zaznamenal nesmírný ohlas a od uvedení do kin ho viděly přes tři miliony diváků - přesto, že se Kiliána nikdy dopadnout nepodařilo. Na konci léta 2010 dvanáctiletý Tomáš odjíždí se svými rodiči na samotu poblíž Kvildy. Stejně jako jeho otce ho fascinuje pátrání po skutečném osudu Krále Šumavy, a cesta ho zavede do bavorského městečka Röhrnbach ke hrobu Kiliána Nowotného. Právě v Bavorsku se Tomáš dozví, jakou chybu udělal Král Šumavy při svém posledním přechodu, proč musel zahynout na plátnech českých kin, a jak lehce kolem nás vznikají lži, kterým se nikdo neubrání. Vydejte se s Martinem Sichingerem do nitra šumavských hor, po dávných stezkách, ke starým příběhům.

V titulní povídce „Vosí hnízdo“ Poirot navštíví přítele Johna Harrisona, aby zabránil vraždě, která se ještě nestala. Na zahradě Harrisonova domku spolu debatují o tom, zda se dá zločinu předejít a zda je rozumné k hubení vos používat kyanid. „Květ magnólie“ vypráví o útěku milenců, do kterého zasáhnou nečekané okolnosti. V tomto milostném příběhu se zřejmě odrážejí autorčiny osobní strasti, jimiž v době jeho vzniku procházela. V „Podivném případu Sira Arthura Carmichaela“ se vše změní, když se mladý a zdravý dědic rozlehlého panství náhle začne chovat velmi nezvykle, až skončí v rukou psychiatra. V „Záhadě modré vázy“ zaslechne vášnivý hráč golfu Jack Harrington volání: „Pomoc! Vražda!“ Když se rozběhne k domku, najde tam jen překrásnou Francouzku v poklidu plející záhon macešek. Když stejný výkřik zaslechne o několik dní později znovu, začne si myslet, že se pomátl. Nebo tu snad převzaly moc tajemné síly?

Jižní Čechy, jaro 1937. Mladý strážmistr Jan Zatloukal slouží na četnické stanici ve Lhotě nad Lužnicí. Jeho strýc je nejbohatším sedlákem v okolí a Zatloukal tajně doufá, že po něm zdědí největší statek v okolí. Teprve potom se bude moci oženit a založit rodinu. O šest let později jsou všechny jeho plány v troskách. V lesích u Lhoty seskakují čeští parašutisté vysazení z Anglie a právě Zatloukalův strýc je na seznamu těch, které mají kontaktovat. Napínavý příběh zachycuje osudy lidí na českém venkově během konce první republiky, druhé světové války i událostí po únorovém převratu.

Praha 2030. Na troskách ČEZu povstává několik let po velké finanční krizi EnerClad, nejbohatší evropská firma, a zahajuje vysílání vlastní vesmírné televize. Zatímco lodě EnerCladu úspěšně terifikují jednu planetu za druhou, na Zemi se musí firma vypořádat s nečekaným problémem: v řídicí místnosti jaderné elektrárny Temelín se objevuje přízrak, který přesně před sto lety spatřil v Londýně inženýr Richard Eastman. Nakolik souvisí tento jev s objevem otce Pellegrina Ernettiho, který ve Vatikánu představil nejpozoruhodnější přístroj lidských dějin? Sci-fi román o elektřině, televizi a vesmíru, jaký jste ještě nečetli.

Vojenský újezd Boletice, jižní Čechy, polovina devadesátých let. Po rozchodu rodičů zůstává dvacetiletý Aleš s matkou a ve volném čase fotí pozůstatky zaniklých vesnic u bývalých grafitových šachet. Ale nejvíc ho přitahuje kolický zámeček, místo spojené s tajnými dětskými výpravami a otázkami, na které nikdo z těch, co přišli po válce, neumí odpovědět: Co je pravdy na legendách o mužích, kteří si kopali díry v zemi a čekali v nich na konec světa? Proč se na zámku nechal za války zaměstnat nejbohatší kolický sedlák? K čemu sloužily tajemné bedny, které se sem vozily až z Rakouska? A najde se někdo, kdo dokáže zámeček i jeho rozlehlou zahradu ještě zachránit? Když se nečekaně objeví nový majitel, život v okolních vesnicích se změní. Místní dostávají práci, do Kolic přijde prapodivný dopis z Německa a Aleš se po tragické smrti své kamarádky rozhodne postavit zlu, které se rozlézá v opuštěných grafitových šachtách Fascinující příběh inspirovaný skutečnou událostí o lidech, kterým vzali domovy, ale nevykořenili jejich lásku k místu, kde se narodili.

Soubor sedmi próz Přes čáry a vlny přináší obrazy ze současného života, především na malém městě a na venkově. Prózy nás postupně zavedou na jihočeský venkov v době povodní, do Polabí, kde se potýká se svým životem obchodní cestující s hrnci a fotbalový rozhodčí v jedné osobě, či na Českolipsko do krajiny, v níž se odehrává baladicky ponurá pouť čtyř mladých lidí. Texty, do nichž se postupně propadáme, se nesnaží o teatrální efekt, ale jsou pozvolné, vnímavé ke každému sotva postřehnutelnému poryvu. Jejich hrdinové se nacházejí na "terénním zlomu" své životní pouti z mladických part, procházejících neřízeně zástupem dnů, odcházejí do života, v němž převládá řád stávají se manželi, otci a zaměstnanci s kravatou.