Františka Stránecká

Františka Stránecká (9. března 1839, Velké Meziříčí – 27. května 1888, Brno) byla česká spisovatelka a sběratelka lidového umění.

Františka Stránecká (rodným jménem Všetečková,Kerschnerová) se narodila 9. března 1839 ve Velkém Meziříčí v rodině zdejšího purkrabího Františka Všetečky. Mládí prožila na zámku v nedaleké Stránecké Zhoři. Podle této vesničky si zvolila svůj pseudonym Stránecká. V šestnácti letech se provdala za soudního adjunkta J. Kerschnera a s ním procestovala Uhry a Slovácko. Část života prožili manželé také v Brně.

Ve svých povídkách zachytila moravské Horácko od Jihlavy po Znojmo. Stránecká je známá také jako sběratelka moravských pohádek a folklóru. Její dílo je důležitým pramenem pro poznání západomoravského folklóru 19. století, především obsahuje záznamy zvyků a obřadů celého roku. Tím významnou měrou přispěla k zachování zvyků, zejména vánočního období. Výbor z jejích pohádek vyšel naposledy v Brně roku 1992 pod titulem Moravské národní pohádky.

Františka Stránecká zemřela ve věku nedožitých padesáti let 27. května 1888 v Brně.