Vlasta Lišková Knihy

Autorka velice stručně zmiňuje historii a charakteristiku plemene šeltie a věnuje se prezentaci chovatelských stanic včetně kontaktů na chovatele.

Hlavní hrdinka, která se stylizuje do role lišky, musí překonávat dvojí handicap: svou nejistotu, nedostatek sebedůvěry a nedůvěřivost, a také komplex z periferie „dalekého Západu“ tehdejšího Československa. Perifernost jejího rodného kraje symbolizuje zemětřesení, které v letech 1985/1986 postihlo Chebsko, kde Češi teprve nedávno osídlili region. Odkaz na náčelníka Apačů v názvu poukazuje na Karla Maye, jehož literární svět hraje v autorčině životě důležitou roli. Postupně objevuje nové stránky Mayovy tvorby, od Vinnetoua k jeho religiozitě, což se stává součástí jejího hledání víry. Hrdinka, věrná své „liščí nátuře“, překonává vrozenou opatrnost a začíná se zapojovat do křesťanského prostředí s výraznými postavami, jako je Jiří Reinsberg. Text vrcholí na konci roku 1989, kdy se tehdejší studentka Filozofické fakulty UK zapojuje do sametového dění. Její výprava do rodné Aše ukazuje, jak „revoluce“ zasáhla i odlišný kraj a svět, v němž vyrůstala. Nadšení z revolučního dění je občas provázeno autorčinou skepsí, což dodává líčení zajímavější charakter.

- komunikace v rodině a prohloubení sebedůvěry jejich členů, posílení rodinné pohody.

„Přirozeným stavem bytosti jménem člověk je být šťastný. Věřím, že Bůh nás stvořil k tomu, abychom byli šťastní nyní v tomto světě i navěky ve světě příštím. Z toho logicky plyne: Pokud je člověk stále nešťastný, něco není v pořádku. Něco chybí.