Matěj Turek Pořadí knih

Příběh O (Histoire d'O, 1954) Pauline Réageové je bezesporu nejlegendárnější sadomasochistický román moderní doby. Pro příznivce tohoto kultu je ozdobou erotické knihovničky, pro určité feministické či puritánské kruhy naopak zhmotněním zlého snu. Tím spíše, že jej inkognito napsala žena, jejímž je je O zřejmě jakýmsi fantastickým obrazem. Příběh O vyprovokoval jeden z největších skandálů francouzské literatury. Toto mistrovské literární dílo, zprvu zakázané a často zabavované a šířené ilegálně, se stalo po Saint-Exupéryho Malém princi zřejmě nejčtenější knihou francouzské literatury a dočkalo se filmového i komiksového zpracování. Kniha obsahuje i text Návrat do Roissy (1969), původně zamýšlený jako pátou a poslední kapitolu Příběhu O.

V románu rozděleném do pěti kapitol spisovatel na prahu středního věku bilancuje svůj život a hledá lidské porozumění. Bezejmenný vypravěč se zpovídá ze svého životního příběhu v pěti etapách, po desetiletích. Třecích ploch je mnoho a je o čem povídat: těsné sepětí s matkou, nechuť k jejím milencům, vyřizování účtů s otcem, vlastní manželské problémy i milostné avantýry, konflikty s dcerou; tragické i směšné události, všechny krásné i vypjaté okamžiky jsou nám podávány přímočaře, mnohdy s groteskním úšklebkem. Náročný čtenář si tohoto autora s pověstí bouřliváka plně vychutná: žádné zbytečné psychologizování, výtečné dialogy, sevřený příběh. Přímo generační výpověď životem poučeného hrdiny z literární branže, který se střídavým úspěchem bojuje s neovladatelným osudem, ale nikdy to nevzdává.... celý text

S podtitulem „má léta ve Warholově Továrně“ se Mary Woronovové, malířce, herečce a spisovatelce, podařilo vzbudit mimořádný rozruch a především přitáhnout zaslouženou pozornost ke svému výjimečnému spisovatelskému umu. Vedle zjevného lákadla, jakým je samotné prostředí románu, obývané slavnými postavami z pověstné newyorské Warholovy Továrny, je kniha strhující výpovědí sexuálně ambivalentní mladé dívky, která coby zdánlivě slušná dcera ze zdánlivě normální rodiny a zdánlivě nadějná studentka propadne drogám, hodně šíleným mejdanům, obskurním známostem a celému tomu mikrosvětu zvrhlosti, zlomyslnosti, póz a masek a děsivé ulítlosti. Kniha je označována za perverzní verzi Alenky v říši divů, kde „chtít bylo lepší než to mít a dívat se bylo lepší než tím být – byla to země z odlesků“.

Výbor z deníků z cest po moři i po horách, eseje a úvahy přibližující život v zenových chrámech, vztah poezie a "primitivního" způsobu života, význam kmene a rodiny. Úvahy, které ovlivnily hnutí hippies.