Důvodem legendární cesty „lovce kaktusů“ Alberto Vojtěcha Friče (1882–1944) do Mexika v roce 1923 bylo pátrání po léčivých účincích kaktusu zvaného peyotl, který odedávna používají indiáni Tarahumarové a Huicholové ke svým rituálům. Studie osobitého botanika, etnografa a člověka s vyhraněnými názory i životními postoji představuje dobovou sumu vědeckých poznatků o těchto nedostupných a záhadných rostlinách, dnes botanicky určených jako rod Lophophora, i jeho vlastní zkušenosti a přínos světovému výzkumu. Je příkladem nadšení a vytrvalosti amatérských badatelů, kteří jsou často odměněni velkými objevy, otevírajícími vědě nové horizonty. Podle 1. vydání Fričovy studie v nakladatelství Sfinx (1924) a s použitím dalších dosud nepublikovaných materiálů z Fričovy pozůstalosti k vydání připravila a poznámky pod čarou napsala Yvonna Fričová.
Lumír Kolíbal Knihy
Zenové učení je jako okno. Nejprve v něm vidíme pouze nejasný odraz vlastní tváře. Časem se však náš zrak postupně projasňuje a spolu s tím je nám čím dál jasnější také zenové učení. Až je nakonec docela čiré a průzračné. Vidíme skrz. Vidíme všechny věci: svou vlastní tvář. Tato kniha je sbírkou různých textů z doby, kdy zenový mistr Seung Sahn působil ve Spojených státech. Obsahuje dialogy, příběhy, formální zenové rozhovory, řeči dharmy i korespondenci se studenty. Slova jsou vždy adekvátní dané situaci, přičemž každá z těchto situací je jen hra – a zároveň je to i zásadní otázka života a smrti.