Jiří Hladík Knihy

Soudní lékařství se zabývá nejen otázkami medicínskými ale i forenzními a napomáhá k odhalování trestných činů a k prevenci kriminality. Zasahuje do nejrůznějších medicínských i nemedicínských oborů. Kniha poskytuje základní soudně lékařské a medicínsko právní poznatky, jejichž znalost je nezbytná při výkonu zdravotní péče každého lékaře. Kniha je zaměřena nejen na praktickou stránku činnosti soudních lékařů ale i jiných odborníků v medicíně. Je nezbytná proto, aby se dobře orientovali v legislativě a znali svoje povinnosti i práva, což je aktuální zvláště v současné době při stoupajícím počtu stížností spojených s poskytováním zdravotnické péče. Vedle soudních lékařů je určena i všem ostatním lékařům a je důležitou studijní pomůckou pro posluchače lékařských fakult, Policejní akademie, příslušníky policie a právníky. Tato učebnice pro pre- i postgraduální studium je bohatě obrazově dokumentována - v knize je 110 černobílých fotografií a na přiloženém CD najde čtenář dalších 412 barevných fotografií. Poslední učebnice soudního lékařství takového rozsahu byla vydána naposledy před více jak deseti lety v roce 1999. Za tuto dobu došlo k zásadním změnám v našem zákonodárství, od 1. ledna 2010 platí nový trestní zákoník.

Kniha popisuje horolezeckou expedici Peru 1970. Její přípravy, průběh i hrozivé zakončení. Přináší nejen informace o této katastrofě, ale věnuje se především osudům těch, kteří tu po horolezcích zůstali. Proč lidé opouštějí teplo a pohodlí domova a vydávají se do končin, kde vládne krutý mráz a smrt a každá chyba je tvrdě potrestána? Čím člověka hory přitahují, proč ho lákají a vyzývají? Ne, na tyto otázky kniha přímé odpovědi nepřináší. Pokud se nad tímto tématem zamyslíme a poskládáme si střípky pocitů z dopisů jednotlivých účastníků expedice, které přibližují celkovou atmosféru v expedici, odpovědi začínají nabývat konkrétních rozměrů. Textová část knihy je zpracována velmi dobře. Kniha je sestavena z jednotlivých rozhovorů s příbuznými a přáteli horolezců, jejich příběhů a dopisů účastníků expedice, které posílali svým rodinám, netušíce, co se stane. Přečtení knihy zanechává velice hluboký dojem.

Kniha je věnovaná památce sedmdesáti tisícům Peruánců, kteří zahynuli v roce 1970 v důsledku zemětřesení a laviny z vrcholu Huascarán. Líčí katastrofu v městečku Yungay, které bylo smeteno aluvionem (směs bahna, ledu, kamení). V Yungay zahynulo skoro 20 tisíc obyvatel. Popisuje i zničení vesnice Ranrahirca, taktéž aluvionem. Zobrazuje devastaci města Huaraz zemětřesením. Kniha se však neomezuje pouze na katastrofu a věnuje se i životu pod Huascaránem v devadesátých letech. Vyšla v roce 1999; je spíše než dokumentem dokumentární beletrií. Pod lavinou zahynulo v roce 1970 i čtrnáct horolezců z čs. expedice Peru 70; jim a jejich rodinám je věnovaná kniha Huascarán, cesta končí, cesta začíná (1995).

Jde o dvě knihy v jedné vazbě. První napsal Arnošt Černík, šéf expedice Huascarán 1970. Byl spisovatelem. Svou poslední knihu, Výprava na Ararat, dokončil před odjezdem do Peru. Odtamtud se nevrátil. Zahynul spolu s dalšími třinácti horolezci pod lavinou uvolněnou z vrcholu Huascarán. Rukopis ležel 30 let v šuplíku, než vyšel. L. Vejražka připravil textově knihu „Říkali mu Ajšek“, kde je očima Černíkových přátel vypodobněn jeho mozaikový portrét, též jeho láska k horolezectví a horám, také zatčení jeho tchyně StB.

Kniha zobrazuje historii Jedličkova ústavu v Liberci. Péči o postižené děti začínali v Liberci (tehdy Reichenberg) už v roce 1904 Němci. Ústav se již tehdy postupně začal starat nejen o léčbu, ale též o vzdělávání postižených dětí. V prvním díle se hovoří o německé éře zařízení, v druhém pak o éře české od roku 1945. Třetí díl zahrnuje osobní příběhy dětí, maminek, vychovatelek kolem roku 1995 až 2005. Autor připravil textovou část knihy.

Půl století od tragédie způsobené zemětřesením v Peru, které 31. května 1970 zasáhlo region Ancash, se spojují osudy Čechů a Peruánců. Čtrnáct českých horolezců z expedice Peru 70 zahynulo pod lavinou uvolněnou z Huascaránu, zatímco počet obětí mezi Peruánci přesáhl 70 000, z nichž téměř 50 000 zemřelo pod troskami domů a více než 20 000 pod lavinou. Tato událost se řadí mezi největší přírodní katastrofy posledních staletí. Kniha zkoumá pozadí expedice, její průběh a životní příběhy manželek horolezců, stejně jako pohled obyvatel postižených katastrofou. Zamýšlí nad tím, co lidi přitahuje do hor a jak tragédie ovlivnila rodiny i po padesáti letech. Potomci tří členů expedice a další osoby spojené s horolezectvím mají možnost vyjádřit se k těmto událostem. Dílo je určeno především příbuzným účastníků expedice, horolezcům a těm, kteří ztratili blízké v horách. Zaujme milovníky přírody a citlivé čtenáře. Kniha volně navazuje na předchozí tituly o Huascaránu a obsahuje vyjádření prezidenta Václava Havla a věnování rakouského horolezce Petera Habelera.