Spekulace o psychedelických houbách, Amazonii, virtuální realitě, UFO, evoluci, šamanismu, znovuzrození Bohyně a konci historie
Spekulace o psychedelických houbách, Amazonii, virtuální realitě, UFO, evoluci, šamanismu, znovuzrození Bohyně a konci historie. ISBN 80-86013-55-3 a 80-85905-43-4 jsou chybná (viz NKC)
Životopis génia psychologie – Carla Gustava Junga, odkrývá i temné stránky jeho osobnosti a jeho četná pochybení. V tomto prvním dílu je to především roztržka s Freudem, po které se Jungovo zdánlivě stabilní já na několik let rozpadlo. Autor díky možnosti pracovat s dosud nepublikovanými materiály proniká také do soukromí génia. Oproti ostaním Jungovým životopiscům má nespornou výhodu v tom, že stojí mimo rámec psychiatrie, a nepatří tedy k jeho přívržencům ani odpůrcům. Trpělivě rekonstruuje Jungovy ideje i prožitky a umožňuje nám tak nahlédnout všechny povahové rysy této pozoruhodné osobnosti. Obsah: ČÁST PRVNÍ Boží záblesky KAPITOLA 01 – Rozlet KAPITOLA 02 – Ježíš kanibal KAPITOLA 03 – Taková hříšná myšlenka KAPITOLA 04 – Geologie osobnosti KAPITOLA 05 – Magické tahy KAPITOLA 06 – Blázinec KAPITOLA 07 – S lepenkovým límečkem KAPITOLA 08 – Měsíčňané ČÁST DRUHÁ Korunní princ KAPITOLA 09 – Statný hřebec KAPITOLA 10 – Vášnivý freudovec KAPITOLA 11 – Dům u jezera KAPITOLA 12 – Náš psychoanalytický prapor KAPITOLA 13 – Bezesné noci KAPITOLA 14 – Dostatek žen KAPITOLA 15 – Vzdát se svého trůnu ČÁST TŘETÍ Poplachy KAPITOLA 16 – Tvořivá nemoc KAPITOLA 17 – Žena ve mně KAPITOLA 18 – Kázání k mrtvým KAPITOLA 19 – Jak je důležité sejít cesty
Theodore Roszak, významný americký historik a sociolog 20. století, se proslavil v roce 1970 svým „sociologickým bestsellerem“, v němž analyzuje transformaci industriální kultury na kulturu postindustriální a vznik alternativních postojů mezi mládeží. V knize Kde končí pustina? se zabývá potlačením transcendentního rozměru lidské osobnosti v západní kultuře a jeho vlivem na rozvoj umělého životního prostředí a technokratické politiky v městsko-průmyslové společnosti. Roszak tvrdí, že smrt Boha se stala politickou realitou a represe náboženské vnímavosti se stala společenskou a ekonomickou nutností. Upozorňuje, že pro rozvoj městsko-průmyslové kultury byla stejně důležitá jako akumulace kapitálu. V díle zkoumá, jak byla náboženská cítění v průmyslové společnosti bezohledně potlačována. Roszak provází čtenáře dějinami západní kultury a ukazuje, jak „pradávnou gnózi“ nahradila dominantní materialistická koncepce. Usiluje o znovunalezení duchovního rozměru života a vyváženého vztahu k přírodě, předjímá ekologickou vnímavost a vyzývá vědeckou obec k podpoře duchovní regenerace. Jeho závěrečná slova o budoucí politice naznačují, že duchovní a ekologická obnova mohou radikalizovat společnost. Roszakova studie si zachovává naléhavost i na počátku třetího tisíciletí, neboť mnohé jeho úvahy se ukázaly jako pravdivé.
Rozbor okolností vzniku současného umění na základě konfrontace společenské reality s moderním uměním.
Tato kniha je souhrnem nejrůznějších esejí, rozhovorů a interview, které se stále vracejí k jednomu tématu. Archaismem nazývá tendenci lidstva vracet se při ztrátě svých opěrných bodů k minulosti. My se však nyní musíme navrátit až patnáct tisíc let nazpět, abychom objevili autentické náboženské mystérium, které by se stalo hnací silou všeho dění. To vše je součástí hnutí New Age, ale tento termín přestal autor používat a nahradil termínem „návrat archaismu“.
Krátké povídky českého esejisty, parodující současný konzumní způsob života. V jednotlivých příbězích nám autor nabízí formou parodie pohled na dnešní lidskou společnost a její hodnoty. Hlavními postavami povídek jsou hrdinové akčních filmů a nekonečných seriálů. Ztělesňují svět, zahlcený reklamou, spotřebním zbožím a nekvalitním uměním.
