Heda Halířová Knihy

Půl tuctu veselých hafíků je knížka o pejskovi Rekovi a jeho družce Mince. Rekovi a Mince se narodilo šest štěňátek. Pojmenovali je po mamince Minečka, po tatínkovi Rek a další byli Raf, Rygo, Pozor a Nora. Štěňátka rychle rostla a za pár dní jim maminka mohla představit všechna zvířata na statku. Tak se malí pejsci seznámí s kravičkami, husami, kachnami, kohoutem a slepicemi, s kočkou a prasátkem. Táta Rek chodí každý den hlídat stádo oveček a maminka se zatím stará o všech šest neposedných dětí, které každý den vymýšlejí větší a větší neplechy.

Prázdninové dobrodružství malého chlapce a hadrového panáčka.

Dívčí román, v němž autorka v pohledu hrdinky Simony, dospívající středoškolačky, navozuje ovzduší třídy i rodiny a provází ji prvními citovými zmatky a prvním citovým okouzlením. Příběh s vtipnými dialogy, přesvědčivou psychologií mladých postav má nevtíravou výchovnou tendenci.44-262-71

Hrdinka, žijící na vesnici v područí své přísné a staromódní tety, zdědí po svém dědečkovi velký majetek s podmínkou, že se zasnoubí s dalším jeho mladým příbuzným. Dívka se do něj okamžitě zamiluje, ale mladík netouží po sňatku s ustrašenou a nepůvabnou venkovankou. Hrdinka, raněná ve své pýše, odjíždí do Prahy, kde studuje a postupně se stává okouzlující a vyhledávanou společnicí. Po mnoha peripetiích tak nic nestojí v cestě k naplnění dědečkovy poslední vůle

Dívčí příběh řeší problém rodiny se 3 dětmi, jejichž ovdovělá matka si najde nového životního partnera, se kterým se hrdinka jen obtížně smiřuje. zdroj: Městská knihovna v Praze

Dívčí román z prostředí zdravotnické školy a nemocnice, v níž začínající sestřičky konají svou povinnou praxi. Kromě profesionálních nejistot je život dospívajících dívek i jejich chlapeckých protějšků Z průmyslové školy naplněn citovými zmatky a problémy nejen se vznikajícímiláskami, ale i s utvářením vztahů ve světě dospělých.

Příběh dospívající Hanky . Vyrůstá mezi dvěma sourozenci a pod ochrannými křídly báječné mámy.Ale tu mámu chce jen pro sebe.Co prožívá máma, že chce zachytit pro sebe kousek štěstí a jim, dětem dát hodného tátu , to ji nezajímá. Dokonce ji to popuzuje. Přece jen ona, Její veličenstvo , má nárok, aby se život utvářel podle jejích představ.