Jaroslav Kabeš

Jaroslav Kabeš [uváděno též Josef Kabeš] (18. května 1896 Tábor - 15. srpna 1964 Praha) byl český a československý ekonom, bankéř a politik KSČ, v poúnorovém období ministr financí, v 50. letech generální ředitel Národní banky Československé. V letech 1907-1914 vystudoval reálné gymnázium a pak abiturientský kurz při Obchodní akademii v Chrudimi. Od roku 1920 pracoval na pozici účetního v Agrární bance československé a v jejích dceřiných společnostech Centrocarbon a Agrocarbon v uhelném průmyslu. Členem KSČ byl již od jejího založení roku 1921. V září 1945 byl jmenován ředitelem Zemědělské banky (nástupkyně Agrární banky), v září 1946 se stal prvním náměstkem vrchního ředitele Živnobanky. Působil i v Národní bance Československé jako člen její dočasné správy a pak i člen bankovní rady. V dubnu 1949 se stal ministrem financí v československé vládě Antonína Zápotockého. Na postu setrval do září 1953. Za jeho ministerského období byla provedena československá měnová reforma. V letech 1954 - 1957 byl generálním ředitelem Národní banky Československé.[3] Zastával i významné stranické funkace. VIII. sjezd KSČ a IX. sjezd KSČ ho zvolil členem Ústředního výboru Komunistické strany Československa. X. sjezd KSČ a XI. sjezd KSČ ho pak zvolil za člena Ústřední kontrolní a revizní komise KSČ. V roce 1961 mu byl udělen Řád republiky. Kromě politických aktivit se věnoval též poezii. Vydal několik básnických sbírek.