František Mrázek Dobiáš Knihy

V březnu 1536 vyšla v Basileji Instituce křesťanského náboženství. Napsal ji sedmadvacetiletý Jan Kalvín; tímto činem vstupoval na sráznou cestu reformátora. Kalvínova Instituce, zejména její první vydání, jež se nyní dostává v přetlumočení profesora Komenského fakulty Dr. F. M. Dobiáše do rukou českému čtenáři, byla myšlena jednak jako ohnivý protest proti utlačování a vyhlazování vyznavačů evangelia, jednak jako příručka, uvádějící do podstatného obsahu biblické zvěsti. První účel připomíná jmenovitě výmluvný list francouzskému králi Františku I., předeslaný celému oddílu, jeden z nejmohutnějších dokladů k dějinám zápasu o svobodu a spravedlnost mezi lidmi. Druhému a nejvlastnějšímu poslání knihy vyhovuje její logická členěnost methodicky výchovná. „Třebaže svaté Písmo obsahuje dokonalé učení,“ napsal sám původce Instituce, „učení, k němuž nelze pranic přičiniti, přece ten, kdo není v Písmu vycvičen, potřebuje uvedení a zacvičení, aby našel to, co se v Písmu má hledat… Proto jsem napsal tuto knihu, a to latinsky, aby mohla sloužiti všem vzdělancům ze všech národů.“ Jako summa nejhlavnějších důsledků reformačního vystižení biblické zvěsti zůstala Kalvínova Instituce knihou živou. (am)

Druhé vydání reprezentativní ekumenicky pojaté antologie, která přináší zásadní studie předních křesťanských teologů i těch myslitelů, které křesťanství inspirovalo při promýšlení základních problémů lidské existence. Její texty ukazují, že dvacáté století patří k nejnapínavějším obdobím teologického bádání, ale také, jak se myšlení o Bohu vzrůstající měrou prosazuje v dnešním světě. Celek knihy se v bohatě členěném tematickém spektru soustřeďuje na otázky, jak lze dnes hovořit o Bohu, o Ježíši Kristu a o evangeliu. Jednotlivé oddíly jsou uspořádány tak, že se čtenář postupně seznamuje se základními tématy filosofickými a teologickými a poté s ústředními problémy náboženství, církví, ekumenismu i se vztahy víry a moderního myšlení. Z povahy textů je zřejmé, že jejich autorům nejde jen o teoretické uvažování, ale především o praktickou službu člověku, který hledá východiska z myšlenkového labyrintu moderní doby. Antologii uspořádal Prof. Dr. Karl-Josef Kuschel. Autory příspěvků jsou slavní teologové Rahner, Guardini, Teilhard de Chardin, Kasper, Ratzinger, Barth, Bultmann, Bonhoeffer, Gándhí, Welte aj.Prof. Dr. Karl-Josef Kuschel (nar. 1948) studoval germanistiku a teologii na univerzitách v Bochumi a Tübingen. Po Hansi Küngovi se stal ředitelem Institutu pro ekumenické bádání univerzity v Tübingen.

Podtitul: Výklad Kázání na hoře. Následování je teologickým výtěžkem a také teologickou páteří Bonhoefferovy účasti na zápase Vyznávající církve proti nacismu. Autor s úděsem sleduje cestu své církve od dob reformace jako cestu, na které čím dál tím víc byla opomíjena základní Kristova výzva: „Pojď a následuj mne“! Předmluvu ke knize napsal ThDr. Jan Milič Lochman.

Jedná se o proslov Mistra Jana Husa, který poprvé vydalo nakladatelství Kalich v roce 1963. Hus se toto pojednání chystal pronést na kostnickém koncilu. Přestože mu to nebylo umožněno, text je unikátním svědectvím o reformačním myšlení nejen jeho samotného, nýbrž o teologickém pozadí oné doby jako takové. V popředí proslovu stojí Husův pohled na mír - světový i boží. Bilingvní vydání obsahuje latinský text a jeho český překlad od Františka M. Dobiáše. Publikace patří mezi klenoty a svou hodnotou bezpochyby nadchne nejen historiky a badatele z oblasti teologie.