Lenka Bukovská Pořadí knih

Dívka Bea je na útěku z domova, když potká automechaničku Lou. Náhodné setkání se ukáže jako osudové. Obě ženy nasedají do auta a pokouší se ujet před komplikovanými vztahy i traumaty. Bez ohledu na věkový rozdíl obě sdílejí podobné důvody k úniku. Bea je ještě dítě, Lou se pro ni stává průvodkyní, od které nehrozí odsuzování nebo nedůvěra. S tajemným kočičím společníkem putují krajinou, jež se s každým ujetým kilometrem čím dál víc mění v kouzelný prostor, ovšem i zde číhá nebezpečí v podobě podivných pronásledovatelů. Dojemná road movie se prolíná s prvky magického realismu a autorka skládá poctu svým vzorům v čele s Hajaem Mijazakim. Kdo se na tuto cestu do fantazie vydá, tomu zůstane v paměti ještě dlouho po otočení poslední nádherně nakreslené stránky.

Grossmanův nový román je rodinné drama – příběh tří generací silných žen. Temné události z minulosti otrávily jejich vztahy a neúprosně je přivedly zpět k sobě. Společně se vydávají na cestu na ostrov Goli otok u chorvatského pobřeží. Nyní devadesátiletá Vera zde strávila tři roky ve vězení za Titova režimu v 50. letech, když odmítla zradit svého manžela Miloše, neprávem obviněného z velezrady. Příběh o zranění, které se přenáší z generace na generaci, o děsivé síle tajemství a o lásce, která nevyprchá ani po letech, kdy už milovaný člověk nežije. Příběh odvahy, rodičovské volby a jejích důsledků...

Silný a odvážný román o dvou velkých láskách, které si vzájemně stojí v cestě Mnoho let po bolestném rozchodu se k Iris vrací její dávná láska z mládí a přináší do jejího života radost, vášeň i hořkosladké vzpomínky. Iris, úspěšná ředitelka jedné jeruzalémské základní školy, která před deseti lety utrpěla vážná zranění při teroristickém útoku, se ocitá na rozcestí. Má dovolit milenci z mládí vyléčit staré rány a ulevit jí od bolesti? Nebude uzdravení vykoupeno bolestí jejích nejbližších? Bolest je silný a odvážný román o dvou velkých láskách, které si vzájemně stojí v cestě, o boji mezi touhou oživit minulost a závazkem vůči živé přítomnosti. Cruja Šalevová si klade otázku, zda pravá podstata lásky spočívá v oddanosti nebo ve svobodě a zda a jak necháváme společnost a politiku, aby řídila náš soukromý život. Svým nezaměnitelným způsobem dokáže Šalevová tyto zásadní otázky přetavit v živou a strhující zápletku.

Překladatelka Liat a umělec Hilmí se náhodně setkají v New Yorku a zamilují se do sebe. Zatímco on pochází z Palestiny, ona se příští léto musí vrátit do Izraele. Vášnivý, ale neudržitelný intimní vztah, fyzická a duševní blízkost se mísí se strachem ze ztráty vlastní identity a z pohlcení tím druhým. Touha po společném soužití naráží na zapovězené hranice mezi jejich zeměmi, komunitami i rodinami. Společně prozkoumávají město, sdílejí prožitky, fantazie i stesk po domově, nic z toho ale nedokáže smýt vinu, kterou Liat cítí, když svého milence skrývá před rodinou v Izraeli i židovskými přáteli v New Yorku. Příběh výmluvně zachycuje tíhu a bezmoc, kterou si milenci v důsledku nekončícího sporu obou zemí nesou. Svůj vztah musí tajit a lhát o něm, aby se jejich láska nestala další obětí nekonečného politického sporu. Izraelský ministr školství odmítl knihu zařadit do povinné četby pro středoškoláky. Rozhodnutí vyvolalo vlnu protestů a mělo přesně opačný efekt. Kontroverzní román od jedné z nejzajímavějších izraelských autorek se po svém vydání stal v Izraeli bestsellerem, symbolem ohrožení svobody slova.

Ve svém oceňovaném románu Přijde kůň do baru odpaluje izraelský spisovatel David Grossman jazykový ohňostroj, který se dotýká podstaty lidské duše. Jednoho horkého srpnového večera se na divadelní scéně maloměsta objeví zatrpklý a uražený komediant Dovele, který pronáší laciné vtipy a po chvíli začne líčit podivný příběh o prvním pohřbu svého života – když kráčel v dlouhém pohřebním průvodu a nevěděl, že zemřel jeden z jeho rodičů. Divákům v hledišti tuhne úsměv na rtech, večer se začíná podobat brutálnímu zúčtování – s Dovelem, publikem, hluboce poškozenou společností. Dokud nespadne opona.

Vera chce zapadnout mezi ostatní a najít kamarády, ale pro dívku z předměstí a s ruskými kořeny to není žádná legrace. Deti v jejím okolí bydlív honosných domech a jezdí na nejlepší letní tábory, což si Veřina máma nemůže dovolit. Je tu ovšem jedno levnější řešení - skautský tábor pro děti krajanů, kteří z domoviny odešli. Vera se nedobrovolně vydává vstříc dobrodružství, kde budou výzvou nejen namyslěné skautky a všudypřítomní komáři, ale taky kadibudka z nejhorších nočních můr. Její mladší bráška zvládá kolektiv mnohem líp a v chlapecké části tábora poznává například Hollywood neboli místo v lese, kam chodí chodí kluci vykonávat potřebu, aby do kadibudky nemuseli. Tohle léto Vera zkrátka zvládne jedině s vypjetím všech sil a pokud najde skutečné přátele. Naštěstí objeví, že má velký talent pro kreslení... Až se vám bude zdát, že je v jejím příběhu spousta zajímavých detailů, humoru a skvělých postav, je to tím, že autorka čerpá z vlastních dětských zážitků. Vera šla za svým snem a stala se z ní úspěšná kreslířka komiksů a ilustrátorka.

Byla dobrá, vyhrávala a nesnášela to. Každé ráno bylo stejné. Vstát z postele, vzít brusle a vyrazit na kluziště, zatímco okolní svět spal. Soutěžní víkendy plné pozlátka. Výkon, úsměv a to celé pořád dokola. Deset let pro ni bylo krasobruslení vším. Bylo součástí její osobnosti a představovalo bezpečný úkryt před stresem ze školy, před šikanou nebo před problémy doma. Ale když nastoupila do nové školy, objevila svět umění a zamilovala se, začala vše zpochybňovat… V deseti kapitolách pojmenovaných po krasobruslařských prvcích se Tillie Waldenová vrací ke dřině, kterou krasobruslení a s ním spojený životní styl představovalo. Nepřikrášlený a intimní memoár o dospívání, osamělosti a objevování vlastní sexuality zpečetil její novou kariéru ve světě komiksu. Piruety začala kreslit jako náctiletá a ve svých dvaadvaceti letech se díky nim stala jednou z nejmladších držitelek prestižní Ceny Willa Eisnera.

Freddy chodí se svou dívkou snů a nejpopulárnější holkou ve škole. Laura je sebevědomá, okouzlující a krásná. Ale jako přítelkyně za moc nestojí. Freddy se trápí jejich opakovanými rozchody a zároveň přes opojení láskou nevidí, jak jí Laura ubližuje. Sama kvůli tomu zanedbává nejlepší kamarádku Doodle, která by přitom potřebovala podporu přátel jako nikdy dřív. Civilní příběh ze střední školy, ve kterém hrdinové hledají vlastní životní cestu a sebevědomí, už jsme viděli mockrát, jenže tady si to autorky uvědomují. Také díky opojnému vizuálu na pomezí evropského přístupu a japonské mangy se komiks stal senzací a přesáhl žánrové škatulky i věková doporučení. Ve Spojených státech vyhrál hlavní komiksové ceny Will Eisner Award, Harvey a Ignatz a dočkal se ocenění na Mezinárodním veletrhu dětské knihy v Boloni.

Dívky Rose a Windy se setkávají vždy jednou za rok, protože jejich rodiny tráví prázdniny na stejném místě u oceánu. Tohle léto vypadá jako každé jiné, ale hodně se toho během něj změní. V melancholickém komiksu vyvedeném pouze ve fialových tónech se jako příliv a odliv střídají různé linie vyprávění: Sledujeme společný bezstarostný čas Rose a Windy, manželskou krizi rodičů jedné z nich a příhody party náctiletých, která se schází kolem místní sámošky, kde si dívky půjčují nepřístupné filmy jako Texaský masakr motorovou pilou nebo Noční můra v Elm Street. Dívky tak poznávají, že součástí světa dospělých jsou složitější problémy než skákání do vln, že pubertáci mají milostné vztahy, že rodiče se můžou rozvést. Rose a Windy začínají přemýšlet o budoucnosti a uvědomují si, že se samy změní duševně i fyzicky.

Obraz fiktivního kibucu padesátých let je pro Amose Oze návratem do míst, kde se zrodilo jeho psaní. Žijí tu kromě jiných i osamělí lidé, kteří se s kolektivistickým duchem prostředí těžko vyrovnávají. Skutečné sny se střetávají s idealismem v příběhu otce, který se rozhodne postavit milenci své dcery, svému příteli a vrstevníkovi, v osudu starého zahradníka, který na svých bedrech nese celou tíži tohoto světa, nebo v líčení ženy, jež své sokyni píše mučivě zvrácené dopisy. Ozovo brilantní literární mistrovství je tu opět hluboce lidské, empatické a zároveň kritické k dějinám i společnosti.