Malou Fatimu otec zaslíbil své sestře, majitelce nevěstince. Ta si vše dobře spočítala: až bude dívence jedenáct let, prodá ji. Předtím se musí Fatima v nevěstinci zaučit. Podle plánu ji koupí Ahmed a odveze si ji, aby ji mohl po libosti znásilňovat. Postupně se jí narodí tři děti, ale pak se jí přece podaří utéct, ovšem bez dětí. Když Fatima zjistí, že její dcerku by čekal stejný osud, musí se vrátit...
„Těch tisíc životů uplynulo rychle, až příliš rychle – uběhly stejnou rychlostí, jakou jsem řídil auta.“ Víc než jen autobiografie. Vyprávění o výjimečném a šťastném životě. Nula! Divnej ksicht! Ohyzda! Takhle častovali Jeana-Paula Belmonda francouzské divadelní kapacity v jeho začátcích a směle mu prorokovali: „Nikdy nebude na divadelní scéně nebo ve filmu držet žádnou ženu v náručí.“ Nemohli se mýlit víc. Skončily v ní všechny krasavice světového filmu, včetně obávaných italských tygřic, jako byly Claudia Cardinaleová, Sophia Lorenová a Gina Lollobrigida. V této osobité vzpomínkové knize Belmondo vypráví o svém šťastném dětství, o úporném boji, který vedl za svůj sen stát se hercem. O své životní vášni – boxu, rychlý autech, ztřeštěnostech a kaskadérských kouscích. O svých životních partnerkách a láskách, o milované rodině, o spolupráci s velikány filmu. Život se mu zdál snadný a zářivý i přes všechna dramata a kruté ztráty. Nejdůležitější pro něj bylo bavit se a hrát si. Byl přesvědčen, že komediant má velké privilegium: právo zachovat si mládí. Zůstat dítětem a vytvářet iluzi, libovat si v přítomném okamžiku.
C'est quoi le comble pour une actrice ? Oublier son texte, non seulement celui de ses personnages, mais celui de sa vie. Aujourd'hui Annie Girardot ne se souvient plus d'Annie Girardot, alors Léo Bardon se souvient à sa place. Il se rappelle comment une maladie ordinaire et méchante a donné son dernier rôle à une comédienne extraordinaire. Il se souvient de tout. Léo a été le témoin intime des premiers signes du mal, puis de cette destruction lente d'un cerveau, de la guerre menée par Annie contre Alzheimer.Léo a été aussi l'acteur, le metteur en scène d'une illusion, d'une fiction dans laquelle Annie n'était pas malade. Léo a aidé Annie à être encore un petit peu Girardot, en gardant le secret, en entretenant le mensonge. Mais Léo n'a pas pu empêcher la maladie de faire son lit dans la tête de son amie et d'y faire des ravages. Alors Annie a oublié un peu d'abord, beaucoup ensuite, complètement à la fin.Aujourd'hui, Léo veut qu'on se souvienne d'elle. Il veut combler ce vide qui a tout grignoté, apaiser cette absence qui l'obsède, qui lui pèse. Il veut réveiller la voix d'Annie qui s'est éteinte, là-bas, définitivement.