Sergej Georgijevič Kara-Murza Knihy

Kniha popisuje dějiny SSSR od vzniku ‚sovětského zřízení‘ v roce 1905 po vítězství ve 2. světové válce, přičemž se zaměřuje na ideová východiska sovětského systému a jeho odlišnost od liberálního zřízení. Autor jej charakterizuje jako narodnický projekt, nikoli marxistický. Československému čtenáři se poprvé dostávají do rukou informace o společenských a hospodářských základech sovětského zřízení, které překvapivě souzní s československým národním obrozením. Autor zdůrazňuje, že sovětský projekt byl od počátku ovlivněn liberalizovanou inteligencí, která zkreslila zásady občiny a znevěrohodnila obraz tohoto zřízení. Podrobně analyzuje postoje Lenina a jednotlivé části sovětského projektu, včetně jejich vlivu na společenské vědomí. Zmiňuje také tradiční mocenské zásady a chyby sovětského vedení, jež pramenily z nepochopení těchto principů. Vysvětluje pojem ‚stalinizmus‘ jako stav společnosti bránící své zájmy, přičemž Stalin se stal zosobněním této moci. Autor se zaměřuje na rozdíly mezi fašizmem a komunizmem, přičemž fašizmus představuje logický vývojový stupeň liberální společnosti, což kontrastuje se zásadami občinové společnosti. Kniha zpochybňuje liberální mýty a nabízí výjimečný pohled na sovětský projekt jako pokus o obnovu občinové společnosti.

Kniha Manipulace vědomím vysvětluje základní zásady ovládání lidí v liberální společnosti a rozdíl v ovládání oproti tradiční společnosti. Je určena prostému čtenáři a je přitom doporučeným studijním materiálem na některých ruských vysokých školách v oblasti sociologie. Autor vysvětluje uspořádání celého systému manipulace veřejným vědomím – jako technologie nadvlády vlastní elity v liberální společnosti. Pro Rusko a další bývalé socialistické země přechod k tomuto novému typu moci znamená změnu kultury, myšlení, jazyka a ničení samotných základů tradiční společnosti. V knize jsou podrobně popsány hlavní části manipulace a příčiny zvláštní zranitelnosti vědomí. Protože přijmout nový druh moci, znamená zbavit se možnosti správně se rozhodovat, je otázka jeho přijetí nebo budování ochrany před manipulací nejen výběru dějinného osudu, ale samotného přežití společnosti.

Pokračování velkého popisu sovětské společnosti po 2. světové válce ukazuje, že šlo o narodnický projekt občinové společnosti. Prosazení liberálního tvrzení o ‚marxistickém‘ základu přispělo k zániku Sovětského svazu a celého ‚socialistického tábora‘. Autor podrobně popisuje sovětskou společnost a začlenění hospodářství do zralého sovětského projektu. Zkušenosti z Kuby přispěly k jeho dozrávání ve vnímání společnosti. Zničení Sovětského svazu autor analyzuje v jednotlivých etapách, čímž vytváří obraz příčin, proč se obyvatelstvo zřeklo sovětského zřízení. Důležitým faktorem byl přesun obyvatelstva do měst, což vedlo k ‚hladu po obrazech‘. Následuje popis odpadlíků, studené války a perestrojky, která přinesla rozpad symbolů a kampaně proti velkým civilizačním projektům. Zánik Sovětského svazu autor označuje jako ‚revoluci nomenklatury‘, která se v ‚postalinském‘ období vymkla kontrole. Věnuje se také rysům protisovětského vědomí, jeho cílům a logickým nedostatkům. Závěr knihy přináší osobní zkušenost s novou společností po zničení Sovětského svazu. Autor vysvětluje, že uspořádání v Sovětském svazu mělo hluboké společenské příčiny, vycházející z prastarých zkušeností lidstva, které liberální filozofie odmítá.