Básníkovy juvenilie jsou ohlédnutím za obdobím zmařených nadějí přelomu let 1968-1969. Texty jsou variacemi na barokní Tanec smrti a permutacemi dávných lidových rčení Prostořekost, které jsou propojeny verši ze sbírky Nesmíření, k jejímuž vydání tehdy už nedošlo. První básnický text je převeden do linorytů Vladimíra Kintery z roku 1969 a doprovozen grafickými listy Bohuslava Reynka, návrhem obálky se na knížce podílí i Krištof Kintera.
Na jakou nejosobnější věc jste se zeptali internetu? Ilustrátorka Hazel Meadová provedla rozsáhlý průzkum, na jehož základě vytvořila barevnou, pozitivní a otevřenou knihu o všem, co se nás bytostně dotýká, ale v čem občas trestuhodně tápeme – o našich skrytých touhách, pochybách, o potřebě sebepéče a v neposlední řadě i o vtahu k sobě samým a našemu okolí. Kniha obsahuje stovky objasňujících a vysvětlujících ilustrací a je tak zábavným, otevřeným a inkluzivním průvodcem po zásadních životních otázkách. Jedná se vlastně o jakýsi program citové výchovy, který by se měl vyučovat všude! Co kdyby existovala kniha, která by se zabývala zásadními životními ponaučeními? Jistě, formální vzdělání vás vybaví potřebnými znalostmi například o fotosyntéze. Ovšem když přijde na to, jak rozpoznat případného nadějného životního partnera, překonat smutek milované osoby (nebo svůj vlastní), jak se připravit na vyšetření děložního čípku nebo jak se naučit sebeobraně, většina z nás naprosto tápe. Autorka s využitím nejnovějších výzkumů, rozhovorů s odborníky a svých typických ilustrací zpochybňuje tabu, která nás nutí mlčet. Protože odpovědi na zásadní životní otázky jsou málokdy černobílé, odpovídá na ně barevně, přístupným způsobem a úvahami plnými pochopení. Kniha Proč o tom nemluvíme?! (Why aren't we talking about this?!) se zabývá záležitostmi, na které se bojíme zeptat, a přitom je zoufale potřebujeme znát a mluvit o nich, abychom lépe přijímali druhé i sami sebe. Je to odvážná výzva zapomenout na „normálnost“ a naučit se lidi přijímat v jejich jedinečnosti.
Mnoho jednotlivců a skupin se postavilo k nebezpečí s cílem zlikvidovat Adolfa Hitlera. Během jeho politického života se stal terčem řady atentátů, z nichž některé byly uskutečněny, ale všechny skončily neúspěchem. Dva nejznámější pokusy zahrnují výbuch bomby v mnichovské pivnici Bürgerbräukeller v roce 1939 a Stauffenbergův pokus označovaný jako Valkýra z 20. července 1944. Kromě těchto událostí existovaly i další, které dosud nezískaly pozornost historiků. Autor se zabývá plánovanými a zvažovanými atentáty na Hitlera od Chicaga po Londýn a od Švédska po Ukrajinu. Ti, kdo chtěli Hitlera odstranit, navrhovali různé metody, zatímco on sám byl si vědom nebezpečí, které mu hrozilo v každém okamžiku. Jeho bezpečnostní aparát byl obrovský a mnohovrstevný, avšak i přes to se mnozí pokusili o jeho zabití a některým se to málem podařilo. Hitler nakonec přežil, často jen o minutu nebo milimetr, a zemřel vlastní rukou. Tato spiknutí a konspirace jsou podrobně popsány spolu s unikátními fotografiemi míst plánovaných či skutečných atentátů, což přináší fascinující pohled na obskurní, bláznivé i pečlivě promyšlené pokusy o atentát na Hitlera.
Bezpilotní letouny mají široké využití v civilní i vojenské sféře, což naznačuje, že dronům patří budoucnost. Tyto stroje mění nejen vojenský sektor, ale i civilní život, a jejich vývoj neustále pokračuje. Technologické společnosti se zaměřují na vývoj laserů a mikrovlnných zbraní, které jsou klíčové pro boj s hrozbami, jež drony představují. Autor zavádí čtenáře do prostředí elitních izraelských bojovníků s drony a do centrály CIA, kde byly drony schváleny k vyhledávání a eliminaci Usámy bin Ládina. Drony ovlivňují bojiště od Sýrie po Libyi a Jemen, přičemž v rukou ISIS se staly nebezpečným nástrojem v Mosulu. Trh s vojenskými drony roste, s více než 20 000 drony v provozu do roku 2020. Dříve byly doménou několika armád, dnes se vyrábějí i v Turecku, Číně a Rusku, přičemž menší země, jako Tchaj-wan, také vstupují na trh. Očekává se, že investice do dronů v příští dekádě dosáhnou 100 miliard dolarů, což může znamenat, že armády brzy utratí více za drony než za tanky. Budoucí války se budou odehrávat s bezpilotními letouny, a vyhraje ten, kdo ovládne nejmodernější technologie. Tímto se mění způsob vedení války a zintenzivňuje soupeření mezi USA, Čínou, Izraelem a Íránem. Kdo se stane dronovou velmocí budoucnosti?
Proč se básníci a jiní umělci tak často vyjadřují o vědě s pohrdáním? Proč bývá tak často vědecká literatura nudnější než telefonní seznam? Opravdu Newton svým slavným experimentem se skleněným hranolem a lomem světla zbavil duhu poetického kouzla? Biolog Richard Dawkins si podobné otázky ohledně smyslu, krásy a záhad našeho světa a lidské povahy kladl řadu let a své odpovědi na ně shrnul v hluboce humanistické knize Rozplétání duhy. Věčný skeptik provádí čtenáře světem přírodních věd i kultury s přesvědčením, že „v nejlepší vědě by mělo zbýt místo i pro poezii“ a „záhady neztrácejí své kouzlo tím, že je vyřešíme, ale často se ukáže, že řešení je krásnější než záhada sama“.
Sbírka zamyšlení a zároveň nenásilný „návod na život“. Kniha o budování, o dávání i braní. O pochopení druhých i sebe samých. O bezstarostnosti, ale také o zodpovědnosti, o tom, kdy si z věcí nic nedělat a kdy zase ano. Je to příběh-manifestace radosti ze života a zároveň příručka vědomého muže, kterou ocení i ženy. To vše pohledem jednoho vědomého hotentota.
V panteonu sériových vrahů zaujímá Belle Gunnessová jedinečné místo. Byla to všemu se vymykající psychopatka, žena, která vraždila ve velkém, zčásti z chamtivosti, ale hlavně z čirého potěšení. Mezi lety 1902 a 1908 nalákala na svou „vražednou farmu v Indianě“ řadu nic netušících obětí. Někteří byli nájemní dělníci. Jiní nic netušící staří mládenci. Všichni zmizeli beze stopy. Poté, co byla jejich těla vykopána, se zjistilo, že byli nejen otráveni, jako oběti jiných vražedkyň, ale byli také doslova poraženi jako na jatkách. Pekelná princezna je strhující popis jednoho z nejsenzačnějších řádění masového vraha v análech amerického zločinu: šokující série vražd spáchaných ženou, která vešla ve známost jako Lady Modrovousová. Napínavá a poutavě napsaná kniha Harolda Schechtera je jediným autoritativním popisem tohoto notoricky známého případu a první, která o tématu, jež v sobě nese veškeré prvky klasického záhadného příběhu a děsivé hororové zvraty, přinesla dosud neznámé informace.
Téma studánek a pramenů je mimořádně aktuální, neboť tyto přírodní zdroje jsou dnes znovu doceňovány a chráněny. Zároveň jsou podzemní vody v poslední době ohroženy dopadem civilizačních vlivů a klimatických změn, vysycháním a mizením. Petr Kovařík už v roce 1998 vydal úspěšnou a dodnes vyhledávanou knihu Studánky a prameny Čech Moravy a Slezska. Od té doby se však mnohé změnilo a řada studánek a pramenů zanikla, jiné jsou ohroženy. Téma této knihy je postaveno na studánkách a pramenech, k nimž se vztahují známé i téměř neznámé dávné pověsti a legendy (namátkou studánky, s nimiž jsou spojeny pověsti o Libuši a Přemyslovi, o Oldřichovi a Boženě apod., či legendy o sv. Václavovi, Vojtěchovi, Prokopovi a jiných, ale rovněž pověsti nejrůznějších zázracích a neobvyklých uzdraveních). Z takových studánek a pramenů je vybráno kolem stovky, které jsou zajímavé nejen pro své příběhy, pro svou vodu (často i minerální), jíž se přisuzuje „zázračná“ moc, ale i jako výletní místa. Kniha je pojata jako netradiční kulturně historický i přírodní průvodce, který poslouží nejen jako četba, ale i také jako inspirace k výletům. Texty doprovází bohatá obrazová dokumentace.
O Černobylu komplexně a bez cenzury Tento hrubý nástin vystihuje, co se v dubnu 1986 odehrálo v Černobylské jaderné elektrárně. Autor vás seznámí s genezí sovětského jaderného výzkumu, konstrukcí dvou hlavních typů reaktorů užívaných v SSSR, s jejich přednostmi i chybami. Nastiňuje i výstavbu jaderné elektrárny u Černobylu, spojenou s problémy i proslulou sovětskou fušeřinou. Hlavní část knihy je zaměřena na události, které vedly k explozi reaktoru č. 4. Kniha ilustruje zmatek technického personálu elektrárny, který nebyl schopen zjistit, co se vlastně stalo, i velmi nepružnou reakci ze strany místních i celostátních orgánů. Popsáno je úsilí hasičů o zvládnutí požáru na vybuchlém bloku 4 i jejich v mnoha případech tragické osudy. Autor v knize odhaluje nedostatky sovětského způsobu zvládání této události, snahu sovětských úřadů všech úrovní o zatajení černobylské exploze, a to nejen před zahraničím, ale především před vlastními občany. Kniha dokládá, že tato snaha o utajování je nakonec korunována nezamýšleným a pro SSSR v podstatě fatálními vývojem v radioaktivitou postižených republikách.
Maria Šarapovová, jedna z nejvýraznějších sportovkyň, přináší fascinující a upřímný příběh o svém vzestupu na tenisový vrchol a neustálém boji o udržení se na něm. V roce 2004 šokovala svět vítězstvím ve Wimbledonu nad Serenou Williamsovou, čímž se z ní stala globální senzace. Z anonymity se dostala na mezinárodní scénu a zrodila se „Maria mánie“. Šarapovová se stala jménem známým po celém světě, několikrát dosáhla postu světové jedničky a vyhrála další čtyři grandslamy, čímž se stala jednou z nejlépe placených sportovkyň. Na vrcholu kariéry však čelila nejtěžší výzvě, když byla v roce 2016 obviněna z užití meldonia, zakázané látky. Toto obvinění vedlo k patnáctiměsíčnímu pozastavení činnosti, což bylo pro sportovce obrovskou zkouškou. Její příběh nezačíná vítězstvím, ale v ruském městečku, kde jako pětiletá začínala na opuštěných kurtech. Otec riskoval všechno, aby ji dostal na Floridu, a s pouhými sedmi sty dolary a minimální znalostí angličtiny začali nový život. V knize se poprvé dozvídáme celý příběh jejími vlastními slovy. Šarapovová se vrací na profesionální okruh, a její touha po vítězství, která ji dovedla z ruských kurtů na wimbledonské trávníky, zůstává neochvějná. Tento příběh je oslavou odhodlání a vůle překonávat překážky.
