Jay Ingram Pořadí knih

Co je to vlastně vědomí? Kde se v těle nachází? Rodíme se již s hotovým vědomím, nebo vědomí postupně narůstá? A jak je tomu u zvířat? Na tyto a související otázky se v knize pokouší její autor, uznávaný kanadský vědec a spisovatel, popularizátor vědy Jay Ingram, odpovědět. K tématu přistupuje z vědeckého hlediska založeného zejména na výzkumu a experimentech. Například při zjišťování, jak dlouhá je jedna myšlenka, přichází na to, že zdánlivě nepřetržitě plynoucí proud vědomí sestává z izolovatelných, rychle po sobě následujících "stavebních kamenů". Shledává, že nic není pravdy na tom, že používáme jen deset procent mozku, vznáší otázku, kolik mozkových buněk je ke vzniku vědomí potřeba, zkoumá a rozebírá zážitky těch, kteří prožili stavy blízkosti smrti. Dále například zjišťuje, jak se to vlastně má s teorií mysli a schopností vcítit se do druhého, a v neposlední řadě zdůrazňuje nemožnost zcela se spolehnout na své smysly při orientaci ve světě. Jak je tomu u těchto témat zvykem, výsledkem je spíše vznik dalších a dalších otázek, to však nic nemění na tom, že kniha může sloužit jako užitečný a přínosný průvodce všech hledačů poznání.

Racionální příčiny jevů a procesů, s nimiž se setkáváme v běžném každodenním životě. Přírodní či společenské zákony, které ovlivňují nejenom svět kolem nás, ale i chování lidí a zvířat.

Už jste si někdy všimli, jak často mrkáte? A víte proč? Jay Ingram zná odpovědi na řadu zvídavých dotazů spojených s každodenními situacemi. Chcete-li co nejméně zmoknout, máte v dešti utíkat, nebo jít krokem? Co ovlivňuje dráhu baseballového míčku? Jak se liší chování mužů a žen na toaletách? Na podobné otázky jste si jistě někdy položili, ale jiné vás možná nikdy nenapadly, například jaké chemické pochody spouští chřest ve vašem zažívacím traktu? Ingram objasňuje tyto i další otázky s vtipem a zápalem, což nám umožňuje žasnout nad neobvyklými i všedními věcmi. Ve viktoriánské Anglii si vědci občas udělali čas na veřejné přednášky o známých jevech, což je dnes vzácnost. Popularizátoři vědy se často vyhýbají každodenním tématům a zaměřují se na složité jevy. Autor tvrdí, že tím přicházíme o zajímavosti, které by nám přírodní vědy mohly nabídnout. Život se stává zajímavějším, když lépe rozumíme okolnímu světu. Každá kapitola se zabývá něčím, s čím se setkáváte pravidelně. Pokud se na tyto obyčejné věci podíváte z nového úhlu, nebudete litovat.

Nejnovější poznatky, teorie a zajímavosti z výzkumu složitého lidského orgánu - mozku.