Jiří Pechar Knihy

Toto rozsáhlé encyklopedické dílo čtenáře postupně seznámí s poklady světového umění. Opírá se o proslulé dějiny Josého Pijoana, které vyšly před téměř 70 lety. Čtenáři, milovníci umění, ocení bohatství obrazové dokumentace, na níž je dílo založeno. Vynikající barevné reprodukce představují jednotlivé kultury, epochy, umělecké proudy a osobnosti. Desetidílné Dějiny umění jsou určeny širokému okruhu zájemců o výtvarnou kulturu a kulturní historii. První svazek zavede čtenáře do samých počátků výtvarné tvorby v hlubinách pravěku, za kulturou starého Egypta a Íránu, za uměním sumerským, akkadským, babylonským a asyrským i za památkami předkolumbovské Ameriky.

Druhý svazek Pijoanových Dějin umění je věnován antice. Jde o knihu tematicky ucelenou, a může tedy sloužit samostatně jako dobrá přehledná příručka dějin umění Řecka a Říma. Obsahuje: umění předhelénské, řecké archaické umění do perských válek a po per. válkách, řecké umění v době Periklově, řecké umění 4.st.,helénistické umění, etruské umění, římské umění v době svých počátků a za republiky, římské umění za Augusta a jeho nástupců, římské umění za Flaviovců a Antoninovců, římské umění provinční a vojenské, římské pozdní umění.

Toto rozsáhlé encyklopedické dílo čtenáře postupně seznámí s poklady světového umění. Opírá se o proslulé dějiny Josého Pijoana, které vyšly před téměř 70 lety. Čtenáři, milovníci umění, ocení bohatství obrazové dokumentace, na níž je dílo založeno. Vynikající barevné reprodukce představují jednotlivé kultury, epochy, umělecké proudy a osobnosti. Desetidílné Dějiny umění jsou určeny širokému okruhu zájemců o výtvarnou kulturu a kulturní historii. Desátý díl Pijoanovy encyklopedie dovede panorama dějin umění od počátku 20. století po šedesátá léta. Seznámíme se se surrealismem i moderními směry druhé poloviny století: lyrickou abstrakcí v malířství, abstraktním expresionismem; samostatná kapitola je věnována i např. pop-artu. V moderním umění, stírajícím hranice mezi jednotlivými obory, má vedle sochařství své místo moderní architektura, procházející dynamickým vývojem, ale třeba i tzv. kinetické umění, op art a dokonce průmyslový design. Samostatně koncipované statě zpracovávají nejen současné proudy, ale i výrazné osobnosti západního umění z doby po 2. světové válce.

Šestý svazek je věnován 16. století, období, kdy vydala své nejcennější plody renesance a kdy se k vrcholům vzepjal velký počet geniálních umělců. Navštívíme hlavní umělecká centra v Itálii, především Řím a v něm vatikánský palác s Raffaelovými freskami a Sixtinskou kapli s výzdobou Michelangela. V Benátkách se zase vyhranila originální malířská škola, jejímiž protagonisty se stali Giorgione, Veronese, Tintoretto a Tizian, jeden z největších koloristů všech dob. Dále sledujeme vliv renesančních ideálů ve Španělsku (s ojedinělým zjevem El Greca), ve Francii (v konfrontaci s klasickým cítěním i manýristickou tvorbou). V Nizozemí upoutá osobnost H. Bosche a P. Breughela. Obraz dokreslují kapitoly vyhrazené střední Evropě a tvorbě dvou velikánů renesance A. Dűrera a L. Granacha.

Nové kompletní vydání stěžejního díla světové literatury. Sedmidílný román Hledání ztraceného času, považovaný za jedno ze základních děl nejen francouzské, ale i světové literatury, vznikal v letech 1909 až 1922 a byl uveřejňován postupně v letech 1913 až 1927. Proustův románse odehrává v prostředí francouzské vyšší společnosti na přelomu 19. a 20. století. Lze-li o něm říci, že podává po Balzacově Lidské komedii nejúplnější „obraz mravů“ své doby, zároveň platí, že autorovi jde o mnohem víc než o realistické zobrazení společnosti: hlavními tématy jeho díla jsou čas, paměť, umění a poznání. Hlavním "hrdinou" tohoto románu-řeka, či spíše románu-katedrála, který čítá 3120 stran a v němž figuruje více než 200 postav, je lidské vědomí. Vydání je doplněno o rozsáhlý doslov, jehož autorem je Josef Fulka, jeden z našich největších znalců Proustova díla.

Kniha známého francouzského historika vyšla k 200. výročí francouzské revoluce.

Kniha umožňuje seznámení se současnou evropskou filozofií prostřednictvím vymezení pojmu identity.

Kniha vzpomínek významného českého literárního vědce, filosofa a překladatele je mimořádně cenným a čtivým svědectvím o osudu českého vzdělance v druhé polovině dvacátého století. Autor otevřeně líčí svůj život, studia, práci a zejména svůj život na rozhraní mezi možností veřejně působit jako překladatel a literární vědec a přitom publikovat též v samizdatu, nepoddat se vládnoucímu komunistickému režimu a udržet si svou mravní integritu. V Pecharově vyprávění vystupují desítky významných osobností českého kulturního života, jejichž portréty patří k tomu nejlepšímu, co v posledním dvacetiletí v české memoárové literatuře vzniklo.