V příspěvku věnovaném logicko-gnoseologickým souvislostem jazyka a myšlení podrobuje autor kritice hlavní směry současné buržoazní filozofie jazyka. Rozebírá zdroje logického pozitivismu a analytické filozofie, sleduje vlivCh.Peirce na lingvistický pozitivismus, zabývá se absolutizací jazykav neopozitivismu, obecnou sémantikou jako politickým nástrojem antikomunismu v USA situací v západoněmecké filozofii aj.
