Ester Havlová Pořadí knih

Historie rozhlasového vysílání je neodmyslitelně spjata s rohovou budovou na Vinohradské ulici číslo 12. Přesto, že se odtud rozhlasové vlny začaly šířit až v roce 1935, stala se symbolem nejen Československého resp. Českého rozhlasu, ale též národního boje za svobodu a demokracii. Poutavou minulost mají však i další budovy, s nimiž je jak v Praze, tak v dalších českých městech, spojeno rozhlasové vysílání. Publikace provází čtenáře jednotlivými objekty a nabízí vhled do rozhlasového vysílání z nového úhlu pohledu. Čtenáře seznamuje se zajímavostmi a významnými okamžiky z historie rozhlasu. Stěžejní část knihy tvoří současné a archivní fotografie. Poprvé tak budou zdokumentovány jak exteriéry, tak interiéry a jednotlivá studia s cílem představit čtenářům doposud skryté zázemí rozhlasového vysílání.

Monografie známého architekta Zdeňka Lukeše a fotografky Ester Havlové, která pojednává o Šupichových domech, které se nachází na rohu Štěpánské ulice a Václavského náměstí v Praze. Kniha byla vydána při příležitosti 100. výročí od postavení Šupichových domů. Šupichovy domy představují jeden z nejpůsobivějších prvků náměstí s bohatou sochařskou výzdobou a kubistickými prvky. Patří mezi nejvýznamnější stavby, které navrhl architekt Emil Králíček.

Sborník Užívání a prožívání jazyka vydávaný k devadesátinám předního českého lingvisty profesora Františka Daneše a navazující na stejnojmennou konferenci konanou 15.-17. dubna 2009 v Praze přináší široké spektrum příspěvků od obecně lingvistické problematiky přes specifické otázky užívání češtiny v různých sociokulturních prostředích až po tématiku vzájemného vztahu řeči a hudby či uměleckého textu a překladu. Svým obsahem tak zrcadlí obdivuhodnou šíři Danešových badatelských zájmů a zároveň je svědectvím o tom, nakolik podnětnou se stala jeho osobnost a dílo pro českou jazykovědu.

Jako největšího českého architekta 20. století vyhodnotila před časem Josefa Gočára anketa mezi architekty současnými. Teprve nyní, 55 let po jeho smrti (a současně 130 let od jeho narození), vychází výpravná monografie představující v úplnosti jeho tvorbu, která prošla složitým vývojem od secese, přes modernu, kubismus, národní dekorativismus, tzv. holandský racionalismus a moderní klasicismus až po avantgardní styly – konstruktivismus a funkcionalismus. Jeho architekturu a urbanistické projekty, nábytkovou a interiérovou tvorbu i jeho spolupráci s významnými výtvarníky – dílo úctyhodné už jen prostým soupisem prací – přibližuje autorský tým respektovaných historiků umění a špičkových fotografů stejně jako množství původních plánů, studií a archivních fotografií. V soutěži Nejkrásnější česká kniha roku 2010 získaly Tiskárny Havlíčkův Brod Cenu Svazu polygrafických podnikatelů – 2. místo.

Publikace je praktickým průvodcem po historii, urbanismu a architektuře celého území Prahy 3, tedy Žižkova spolu s částí Vinohrad. První část, jejímž autorem je architekt Jan Sedlák, se věnuje historii území a vývoji urbanismu městské části, hodnocení současného stavu i pokusu o pohled do budoucího vývoje. Jedoplněna o historické mapy a staré i současné fotografie, plné specifické atmosféry zachycených míst. Druhý oddíl je klasickým průvodcem po architektuře obvodu od historika architektury Zdeňka Lukeše, který v oblasti Žižkova a Vinohrad prováděl podrobné architektonické průzkumy, zejména se zaměřením na architekturu 19. a 20. století, a objevil zde práce našich nejvýznamnějších architektů (Mocker, Fanta, Kotěra, Plečnik, Zázvorka, Havlíček, Hübschmann, Roškot, Kozák, Tyl, Krejcar aj.). Publikaci doplňují fotografie renomovaných fotografů Karla Cudlína a Ester Havlové.

Publikace k výstavě o pražském architektonickém kubismu. Český architektonický kubismus (1911-1914) podivuhodný směr, který se zrodil v Praze. Galerie Jaroslava Fragnera, 22.12.2006 – 11.02.2007. Český architektonický kubismus je dnes v centru zájmu odborníků, ale i laiků na celém světě. Jedná se o bizarní kapitolu ve vývoji moderní architektury xx. století, označovanou sice za slepou cestu, ale přesto stále velmi inspirativní. Základní postulát vytvořil v roce 1911 významný český architekt pavel janák (1882-1956), který reagoval kriticky na tehdejší racionální tvorbu ve stylu moderny jana kotěry a jeho okruhu. Kubismus se sice v architektuře dlouhodobě jako styl neprosadil, ale několik staveb bylo realizováno, a to nejen v Praze.