Kniha Rozmluva a usuzování se věnuje otázkám a problémům komunikace. Vychází z přesvědčení, že komunikací nelze rozumět výhradně komunikaci jazykovou a komunikační procesy není možné na procesy jazykové redukovat. Z obecně sémiotického hlediska se zabývá strukturou jednotlivých aspektů komunikace, pokouší se popsat jejich systematickou povahu, předložit jejich klasifikaci, zároveň je ale chápat jako součást celku kultury a jejích vlivů.
Publikace je neodmyslitelně spojena s celoživotní aktivitou autora v různých technických i humanitních oblastech a ukazuje, jak úzce spolu autorův život a dílo souvisejí. Autorovy texty mají mimořádně široký záběr a pokrývají prakticky celou oblast toho, co dnes zařazujeme do filozofie techniky. Autor nahlíží tento obor z různých úhlů pohledu a v deseti kapitolách své knihy analyzuje jeho nejdůležitější pojmy, koncepce, teorie a metody. Pro pochopení celkového zaměření práce je klíčová zejména poslední, desátá kapitola Hodnoty a technický svět. Celkové vyznění knihy je vysoce humanistické, ukazuje, že technický svět není svět sám pro sebe, ale že je aktuální komponentou světa člověka. Cílem rozvíjení techniky pak není pouze zdokonalování techniky samé, ale především všestranný rozvoj člověka.
Kniha Půl století poté je uvedena autobiografickými poznámkami profesora Ladislava Tondla o osobní motivaci a cestách k sémantice a sémiotice. Text naznačuje obecné schéma komunikačních procesů stimulované zejména výsledky teorie informace. Poukazuje také na epistemologické dimenze komunikačních procesů, úlohu a funkce soudobých informačních technologií a sdělovacích médií. Hlavní důraz je kladen na úlohu příjemce komunikačních procesů, jeho kompetence, schopnosti odpovědně vybírat a také odmítat. To se týká zejména problémů soudobé informační zahlcenosti a nadbytečnosti. Navazuje tak na starší autorovy práce o redukci dat, o problémech výběru relevantních dat a potřebách odpovědného výběru v soudobých komunikačních procesech. Kniha obsahuje také autorovu bibliografii k dané tematice.
Kniha je souborem studií, které se pohybují ve sféře spojující epistemologii, oblast poznání a znalosti a také oblast komunikace a sémiotiky. Hlavní a společnou osou všech částí této práce je koncepce racionálního myšlení, racionálního rozhodování a racionální činnosti. Jako racionální činnosti jsou zde chápány poznávací procesy, různé podoby komunikativního jednání, kreativní činnosti a hledání dokonalejších alternativ i soubory činností, které jsou orientovány k tvorbě artefaktů, včetně artefaktů technologických. Tato tématika se stala důležitou součástí nových, převážně interdisciplinárních oborů, které v současné době vznikly na rozhraní technických oborů a věd o člověku. V závěru knihy – při výkladu o významu struktur v racionální činnosti – jsou analyzovány různé typy zřetězení výchozích entit, z nichž vzniká nová struktura.
Autor byl po minulá desetiletí konfrontován s potřebami hodnotit a posuzovat výsledky intelektuálně náročných činností a jejich výsledků. Skutečnost, že pracoval v technické a inženýrské sféře, ho přiblížila k potřebám posuzovat projekty technických řešení, specifikovat jejich přednosti, ale také možná nebezpečí. Od konce šedesátých let pracoval v mezinárodním týmu, který vydával první studie o orientaci vědy, vědní politice a hodnocení vědy. Proto tematika hodnocení a posuzování intelektuálně náročných artefaktů, jejichž tvorba předpokládá využití rozsáhlých znalostí, a také uznávaných hodnot a hodnotových struktur, je hlavní páteří této práce. Kniha zahrnuje také kapitoly o metodologických dimenzích, zejména o modelech hodnocení, o preferenčním uspořádání, o vztazích hodnocení a rozhodování.
Kapitoly z filozofie techniky. Monografie podává přehled klíčových problémů filozofie techniky s hlavními akcenty na metodologické dimenze technického myšlení a usuzování. Navazuje nejen na soudobé přední světové práce z filozofie techniky, ale také na třicetiletou práci autora v oblasti informatiky a komunikace v technologických a inženýrských sférách. Hlavní pozornost je věnována analýze tří důležitě pojmových oblastí, tj. sféry technologických znalostí, technologických činností a technologických artefaktů.
Studie je příspěvkem k vybudování interdisciplinární teorie dialogu, zároveň představuje i praktický krok na složité cestě ke kultivování našeho veřejného života a hlavně těch komunikačních zařízení, které se vyznačují hledáním pravdy prostřednictvím polemiky.
Deset studií o vztazích poznání a porozumění významu.
Kritická sebereflexe vědy a techniky na konci dvacátého století, změny paradigmat v pojetí a funkcích vědy, její stimulující funkce - to jsou témata, která v knize autor zevrubně rozebírá.
