Petra Hesová Knihy

Osmý případ policejního psychologa Sebastiana Bergmana. Vanja Lithnerová bojuje o záchranu svého oddělení, ovšem pověst kriminalistického týmu utrpěla poté, co byl jeden z nich odhalen coby sériový vrah. Než si v týmu znovu dokážou navzájem vybudovat křehkou důvěru, je na prasečí farmě u Västerĺsu nalezena zavražděná šedesátiletá žena. Vše nasvědčuje tomu, že zločin byl spáchán se zvláštním záměrem: upoutat pozornost kriminálního psychologa Sebastiana Bergmana. Sebastian v průběhu let pomohl kriminálce vyřešit hned několik případů, ale po nedávných událostech je z něj persona non grata. Nikdo si není jistý, co jeho návrat do týmu způsobí. Mezitím je jeden jeho bývalý klient nalezen mrtvý. Sebastianem tato skutečnost otřese, jelikož k sobě měli blízko a spojovala je dávná tragédie. Vyšetřování se posouvá do osobní roviny a Sebastianův soukromý a pracovní život se proplétají.

Pokračování volné řady detektivních románů s policejním psychologem Sebastianem Bergmanem, který tentokrát pracuje na případu, který mu připomene hrůzné události, během nichž ztratil ženu a dceru. Sebastian Bergman a jeho kolegové z kriminálky jsou zpátky na scéně! Uběhly tři roky. Vanja Lithnerová převzala velení stockholmské kriminálky a prvním úkolem jejího nového týmu je vypátrat ostřelovače, který třemi vraždami během několika dnů děsí Karlshamn. Policie nemá stopy ani svědky a zdá se, že vrah si své oběti vybírá náhodně. Tou příští tedy může být kdokoli z místních. Sebastian Bergman se stal dědečkem, rozhodl se pro klidnější život a pracuje na částečný úvazek jako psychoterapeut. Když ho ale požádá o pomoc jeden z přeživších tsunami z roku 2004, během níž Sebastian sám přišel o ženu a dceru, obrátí to jeho svět vzhůru nohama. Nastávající otec Billy se rozhodne, že už nikdy nedá průchod svým utajeným temným touhám. Minulost ho však dožene. Otázka zní - jak daleko je Billy schopen zajít, aby se vyhnul odhalení? Nakladatelská anotace.

Čtvrtý díl série o policejním psychologovi Sebastianu Bergmanovi. O velikonočních svátcích je surově zavražděna rodina se dvěma malými chlapci. Sebastian Bergman a jeho tým zjistí, že u tragédie byl nejspíš svědek. Je jím desetiletá Nicole, která v tu dobu byla u svých bratranců na návštěvě. Policisté předpokládají, že se schovává v lese. Dívka je nezvěstná tři dny a její šance na přežití v divočině jsou malé. Policie se proto rozhodne požádat o pomoc veřejnost, přestože tím může vraha na svědkyni upozornit. Bergmanovi se podaří děvče vystopovat a vznikne mezi nimi zvláštní pouto. Nicole je však hluboce traumatizovaná a nemluví, jen kreslí obrázky. Sebastian Bergman s ní začne pracovat a zjišťuje, že mu čím dál víc připomíná jeho vlastní dceru, o kterou přišel. Dokáže dívku před vrahem ochránit? Němá dívka je čtvrtým dílem série o policejním psychologovi a sebestředném sukničkáři Sebastianu Bergmanovi. Romány mají úspěch po celém světě, prodalo se jich více než dva miliony výtisků. Práva na sérii koupila nakladatelství ve třiceti zemích. Pátý díl vychází ve Švédsku v říjnu 2015. Román Němá dívka se dostal do užší nominace na prestižní cenu Nejlepší švédská detektivka roku, udělovanou Švédskou akademií autorů krimi.

Klára, Lisa, Jonte a Sandro trénují pod Peterovým vedením na vánoční závod v jízdárně. Lisa doufá, že ji vyberou do školního družstva. Ale to se nestane, a tak se rozhodnou jít na to jinak – společně nastoupí do závodu proti družstvu školy jako konkurenční tým. Kdo vyhraje napínavý závod?

Povídky z bělohorské doby. Porážka na Bílé hoře 8. listopadu 1620 znamenala konec českého stavovského povstání. Jako určující mezník českých dějin rezonovala bitva v paměti následujících století, ale teprve obrození a zejména druhá polovina 19. století z ní učinily významnou součást národního mýtu. Podstatnou roli při tom sehrála historická a historizující beletrie, básně, prózy a divadelní hry, ve kterých po celé půlstoletí Bílá hora představovala jedno z nejdůležitějších témat. Výbor z těchto textů, připravený ke 400. výročí bitvy, zahrnuje povídky námětově sahající od předbělohorských Čech až do doby třicetileté války a obsahuje jak opomíjené kratší prózy známých autorů (např. V. Beneš Třebízský, A. Jirásek, Z. Winter), tak pozoruhodná díla spisovatelů dnes již málo připomínaných (např. F. Dvorský, E. Herold, J. E. Vocel). Kniha je doprovázena dvěma komentáři – historickým od Jiřího Mikulce a literárněhistorickým od Petry Hesové a Václava Vaňka.

Na severu od polárního kruhu panuje zima a krajina se zahaluje do tmy. V Sápmi, domově Sámů, žije devítiletá Elsa, dcera sámských pastevců. Když se jednoho večera vydá na lyžích nakrmit sobí stádo, stane se svědkem brutálního činu: muž ze sousední vesnice zastřelí její milované tele Nástegallu a pohrozí jí, aby mlčela. Elsa nese toto tajemství jako tíhu na srdci, zatímco nenávist vůči Sámům roste a policie ignoruje brutální zabíjení zvířat. Rozhodne se kontaktovat novináře, což ji postaví proti pytlákům. Když se po letech setká s Robertem Isakssonem, mužem, který jí kdysi ublížil, vyvstávají v ní potlačované emoce. Příběh, rozdělený do tří částí, zachycuje boj mladé ženy za práva Sámů a jejich kulturní dědictví v době rostoucí xenofobie a lhostejnosti. Zároveň je to melancholická oslava krás severní přírody, trpící vlivem člověka a klimatických změn. Autorka, Ann-Helén Laestadius, pochází ze švédské Kiruny a má sámské kořeny. Ve svých knihách se věnuje tématům identity, kultury a rodiny, a v tomto románu se inspirovala skutečnými událostmi.

Svazek přináší souborné vydání čtyř nejdůležitějších prozodických spisů raného obrození, které definovaly podobu dobových polemik mezi zastánci sylabotónismu a časomíry. V čele souboru stojí nový český překlad pojednání Josefa Dobrovského Böhmische Prosodie (1795) a Prosodie (1798; vychází česky poprvé), které položilo základy sylabotónické reformy českého verše. Druhým textem souboru je spis Počátkové českého básnictví, obzvláště prozódie (1818) Pavla Josefa Šafaříka a Františka Palackého, který je vášnivou polemikou s Dobrovského sylabotónismem a jeho realizací v poezii puchmajerovských básníků ve jménu (obnovené) časomíry. Soubor uzavírá doposavad přehlížený spis Zlomky o českém básnictví, zvláště pak o prozódii (1820) Šebestiána Hněvkovského, představující obranu puchmajerovské generace a zároveň pokus o syntézu obou protikladných postojů. Vydávané texty jsou vybaveny komentářem a vysvětlivkami a doplněny slovníkem základních symbolů a pojmů z teorie verše

Tentokrát se Klára zmítá mezi dvěma kluky – svým nejlepším kamarádem Jontem a jeho černovlasou kopií, bratrancem Sandrem. Klára neví, pro kterého z nich se rozhodnout, myslí si, že Jonte se na ni zlobí, protože jí Sandro dal pusu, a tohle všechno ji tak zaměstnává, že skoro nemá čas na Stara, což štve zase ji. A aby toho nebylo málo, Klářina máma si taky pořídí vlastního koně, kobylku arabského plnokrevníka!

Hravý průvodce světem „normálních“ lidí Svět neurotypických lidí – tedy svět většinové populace – je pro autisty často zvláštní a nepochopitelný. Clara Törnvallová, sama autistka, proto společně s dalšími autisty napsala zábavný a přístupný výklad většinového neurotypického světa, který by měl lidem s autismem pomoci se v této komplikované „galaxii orientovat. Kniha je určená čtenářům od patnácti let, ale z vysvětlení a rad, proč neurotypici lžou, jak udržovat konverzaci, aniž by se kdokoli urazil, či jak zvládnout změny ve svém životě, mohou mít prospěch i dospělí autisté a autistky. Ostatně i neurotypici na jejím základě lépe pochopí myšlení autistů.

Den, kdy má Mira přivést na svět hříbátko, se nezadržitelně blíží a Klára má obavy. Podaří se všechno, jak má? V minulosti totiž Mira nakonec o hříbátko vždycky přišla… Naštěstí je tu pro Kláru Sandro, Jonteho bratranec. Začínají mít k sobě postupně čím dál blíž… Ale co na to Jonte?