Azita Haidarová Pořadí knih

Lisbeth Salanderová si odpykává kratší trest v ženské věznici Flodberga a snaží se vyhnout konfliktu se spoluvězeňkyněmi. Když se ale zastane mladé ženy bangladéšského původu ze sousední cely, okamžitě ji napadne Benito, nepsaná vůdkyně věznice. Lisbeth navštíví Holger Palmgren a oznámí jí, že obdržel dokumenty vrhající nové světlo na bezpráví, které na ni páchali v dětství. Lisbeth poté požádá Mikaela Blomkvista, aby jí pomohl s pátráním. Stopy je dovedou k jistému Leovi Mannheimmeru, partnerovi makléřské firmy Alfred Ögren. Jak je minulost bohatého mladého muže z finančnických kruhů propletena s minulostí Lisbeth Salanderové? A dokáže se Lisbeth postavit stupňujícím hrozbám Benity a jejího gangu? David Lagercrantz splétá napínavý příběh o zneužívání moci, otázkách cti a o stínech Lisbethina dětství, které ji stále pronásleduje.

Časopis Milénium má nové majitele a jeho kritici tvrdí, že Mikael Blomkvist kvůli syndromu vyhoření uvažuje o změně zaměstnání. Pozdě v noci Blomkvistovi zavolá profesor Frans Balder, přední odborník na výzkum umělé inteligence. Tvrdí, že má důležité informace o americké zpravodajské službě a že byl v kontaktu s výbornou mladou hackerkou, která se podobá někomu, koho Blomkvist dobře zná. Mikael doufá v exkluzivní reportáž, kterou on i Milénium tak zoufale potřebuje. Lisbeth Salanderová má jako obvykle své vlastní plány. Nadešel čas, aby se jejich cesty ještě jednou zkřížily. Čtvrtý díl kultovní série Milénium. Mikael Blomkvist a Lisbeth Salanderová opět na scéně.

Policii někdo pošle krátké video, natočené přes okno, na kterém si neznámá žena obléká punčocháče. Následujícího dne je žena nalezena mrtvá. Brutalita vrahova útoku dovede vyšetřovatele k pastorovi Rockymu Kyrklundovi, který byl před devíti lety odsouzen za násilnou vraždu k nařízené psychiatrické léčbě. Sám si ovšem z události nic nepamatuje - při autonehodě utrpěl vážné poškození mozku, projevující se silnými výpadky paměti. Zatímco však Rocky dosud pobývá na uzavřeném psychiatrickém oddělení, policii přijde další videonahrávka. Nikdo nerozumí tomu, co se děje, ovšem komisařka Margot Silvermanová je přesvědčená, že se jedná o sériového vraha. A Joona Linna před rokem zmizel. Skoro všichni si myslí, že je mrtvý. Skoro všichni.

Antologie povídek největších autorů švédské krimi Od chvíle, kdy Stieg Larsson svou slavnou bestsellerovou trilogií Milénium odhalil genialitu švédské krimi, začali čtenáři na celém světě hltat knihy největších mistrů tohoto žánru. Do této unikátní sbírky přispěli nejvýznamnější a nejoblíbenější švédští autoři krimi. Temnější odstíny Švédska osvětlují tuto okouzlující zemi a její obyvatele jako nikdy předtím. Kniha obsahuje sedmnáct povídek, mezi nimiž jsou příběhy z pera takových švédských literárních velikánů, jako je Stieg Larsson, Henning Mankell, Asa Larssonová či Eva Gabrielssonová.

Jedné chladné zimní noci se ve Stockholmu objeví mladý muž, jenž kráčí podél železničního mostu. Je silně podchlazený a má těžký zápal plic. Kromě toho v nemocnici vyjde najevo jeden šokující fakt: podle úmrtního listu má být tenhle člověk už sedm let mrtvý. Zabil ho sériový vrah Jurek Walter, jehož poté, co ho Joona Linna zatkl, soud poslal na léčení na psychiatrii v naprosté izolaci. Ale kde ten člověk celé ty roky byl? Starý případ se znovu otevře. Zdá se, že někdo se snaží dostat pod kůži sériového vraha. Je třeba jednat rychle, protože čas běží. Lars Kepler svým čtvrtým románem překonává veškerá očekávání.

Inspektor Joona Linna již strávil na místě činu více času než kterýkoliv jiný detektiv. Stále má však pocit, že mu něco uniklo. Než odejde z toho hrůzostrašného pokoje, musí objevit nějaký detail, jehlu v kupce sena. Hledí na dívku v posteli. Obličej má zakrytý rukama, jako by si hrála na slepou bábu. Opatrně se k ní skloní. Pod nehtem ukazováčku na levé ruce spatří tmavočervenou tečku. Vypadá jako rudé zrnko písku nebo úlomek rubínu. Komisař se sklání blíž a blíž, až ucítí sladkou vůni. A náhle pochopí, co má dívka pod nehtem… Policie při vyšetřování komplikovaných případů běžně využívá pomoci spiritistických médií, není však známo, že by takováto spolupráce někdy přinesla ovoce… Flora Hansenová se rozhodne oznámit policii, že se jí podařilo spojit s duchem zavražděné dívky.

Je vlahá červnová noc. Šedomodrou hladinu brázdí opuštěná loď. Všimne si jí starý rybář, vystoupí na palubu a člun prozkoumá. V kajutě sedí dívka, v dlouhých černých vlasech má vetknutou sponku s bílou holubicí — symbolem míru. Je mrtvá. „Utopila se, Joono,“ prohlásí patolog. „Utopila?“ Lékař přikývne a cukne koutky úst. „Utopila se na palubě plovoucí lodi.“ „Pravděpodobně ji někdo vytáhl z moře.“ „Dívčiny plíce jsou plné slané vody, ale na těle po ní nenajdeš ani stopy,“ podotkne tichounce patolog. „Je to záhada...“ V salonu luxusního bytu je nalezen oběšený muž. Oprátka je připevněna k lustrovému háku, v místnosti však není jediný kus nábytku, na který by se mohl postavit... Vyšetřování obou záhadných úmrtí se ujme kriminální komisař Joona Linna. Záhy zjišťuje, že utopená dívka i oběšený muž jsou oběťmi monstrózního zločinu. Druhý díl série Keplerových detektivních románů je stejně úspěšný jako díl první — Hypnotizér. Práva na knihu byla prodána do čtyřiadvaceti zemí.

Psychiatr Erik Maria Bark je uznávaný odborník na léčbu traumat pomocí hypnózy. Jedné prosincové noci ho probudí zvonění telefonu. Volá mu detektivní inspektor Joona Linna z nemocnice ve Stockholmu a prosí ho, aby okamžitě přijel k případu malého chlapce, který je v bezvědomí, ve velmi kritickém stavu. Erik je jedinou nadějí, jak může policie chlapce vyslechnout a zjistit, kdo brutálně zavraždil jeho rodiče a mladší sestru. Doufají, že vraha vystopují a zachrání jeho starší sestru dřív, než bude pozdě. Erik se však praxi hypnotizéra nevěnuje už deset let a je rozhodnutý, že hypnózu už nikdy provádět nebude. Žádost o pomoc v něm probudí bolestné vzpomínky, a proto Erik prosbu policie odmítá. Když se Erik konečně nechá přesvědčit, všichni se rázem ocitnou ve víru nečekaných událostí. Tyto události bez varování udeří plnou silou do Erikova života. Erikův syn zmizí. Erik je nucen postavit se tváří v tvář minulosti a vrátit se ve vzpomínkách zpět do časů, kdy jeho profesionální život ležel v ruinách a jeho manželství bylo na pokraji zhroucení. Jedině tak má šanci zachránit život svému synovi.

Dva těžce zranění lidé byli přijati na pohotovost v nemocnici v Gotheburgu. Jedna z nich je hledaná vražedkyně Lisbeth Salanderová s kulkou v hlavě, která potřebuje okamžitou pomoc, druhá osoba je Alaxander Zalaščenko, starší muž, kterého Lisbeth napadla sekerou. Ve třetí části trilogie Millenium Lisbeth Salanderová osnuje pomstu - proti muži, který ji chtěl zabít, a což je důležitější, proti vládním institucím, které jí málem zničily život. Nic nebude tak jednoduché, jak se to jevilo ze začátku, někdo tentokrát sleduje ji. Také se musí zbavit obvinění z vraždy, které jí visí nad hlavou. Podle úspěšného vzoru minulých knih potřebuje pomoc novináře Mikaela Blomkvista. Konec přínáší pro Lisbeth šanci zbavit se tíživé minulosti a naději, že pravda a spravedlnost zvítězí.

Druhý díl trilogie Milénium odkrývá minulý a současný život Lisbeth Salanderové, tajemné punkerky a hackerky, kterou čtenáři znají již z prvního dílu. Dva novináři časopisu Milénium jsou zavražděni krátce před publikováním článku o dětské prostituci, korupci a obchodu s bílým masem. Na zbrani nalezené na místě činu se najdou otisky Salanderové a její poručník je brzy nalezen mrtvý. Policie zahájí celostátní pátrání po Salanderové, podporované mediální kampaní, ve které se vytahují na světlo skandální informace o její potenciální nebezpečnosti a problematické minulosti. Mikael Blomkvist je však přesvědčen o její nevině...